BOSTON – Podle nových odhadů dnes Čína financuje zahraniční rozvoj na zhruba stejné úrovni jako Světová banka. Jelikož země v současnosti vynakládají mnoho sil na zápas s covidem-19, ochranu zranitelných a rozbíhání zeleného a inkluzívního zotavení, tento podstatný vzestup globálních rozvojových prostředků by světovému hospodářství potenciálně mohl přinést významný prospěch.
Tak jako každý velký příval kapitálu do rozvojového světa však s sebou čínská finanční pomoc nese také značná rizika – týkající se především dluhové tísně, ztráty druhové pestrosti a změny klimatu.
Nová interaktivní datová sada, vytvořená Centrem globální rozvojové politiky Bostonské univerzity, sleduje zahraniční suverénní úvěrové závazky dvou bank Číny zaměřených na globální politiku – Čínské rozvojové banky a Čínské exportní a importní banky. Mezi roky 2008 a 2019 dosáhlo čínské globální financování celkem 462 miliard dolarů, o pouhých pět miliard méně než úhrn suverénních závazků Světové banky během téhož období.
BOSTON – Podle nových odhadů dnes Čína financuje zahraniční rozvoj na zhruba stejné úrovni jako Světová banka. Jelikož země v současnosti vynakládají mnoho sil na zápas s covidem-19, ochranu zranitelných a rozbíhání zeleného a inkluzívního zotavení, tento podstatný vzestup globálních rozvojových prostředků by světovému hospodářství potenciálně mohl přinést významný prospěch.
Tak jako každý velký příval kapitálu do rozvojového světa však s sebou čínská finanční pomoc nese také značná rizika – týkající se především dluhové tísně, ztráty druhové pestrosti a změny klimatu.
Nová interaktivní datová sada, vytvořená Centrem globální rozvojové politiky Bostonské univerzity, sleduje zahraniční suverénní úvěrové závazky dvou bank Číny zaměřených na globální politiku – Čínské rozvojové banky a Čínské exportní a importní banky. Mezi roky 2008 a 2019 dosáhlo čínské globální financování celkem 462 miliard dolarů, o pouhých pět miliard méně než úhrn suverénních závazků Světové banky během téhož období.