6

Problém čínských podnikových dluhů

WASHINGTON, DC – Čínská ekonomika v posledních letech zpomalila, ale stále je silná a zhruba jednou třetinou přispívá k celkovému světovému hospodářskému růstu. Také je čím dál stabilnější, což je důsledek posunu růstového modelu země od investic a exportu k domácí poptávce a službám.

Před zářijovým summitem skupiny G-20 v Chang-čou Čína hlasitě volá po nových závazcích ke strukturálním reformám, které by v rozvinutých i rozvíjejících se ekonomikách stimulovaly růst. Doma však sama čelí vážným rizikům. Především se v zemi dál neudržitelným tempem zvyšuje objem domácích úvěrů, přičemž úroveň podnikových dluhů začíná být nebezpečná.

Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy MMF o čínské ekonomice roste objem úvěrů asi dvakrát rychleji než výkonnost ekonomiky. Rapidně se zvyšuje jak v nefinančním soukromém sektoru, tak i v expandujícím a vzájemně propojeném sektoru finančním, který zůstává neprůhledný. Ačkoliv je navíc vzestup objemu úvěrů podle mezinárodních měřítek vysoký – přičemž jde o klíčový ukazatel potenciální krize –, jejich schopnost podnítit další růst se snižuje.

Varovné kontrolky blikají a čínská vláda tento obecný problém připouští. Pokud se však chce vyhnout krizi, měla by okamžitě realizovat rozsáhlé reformy a řešit základní příčiny problému podnikových dluhů. Mezi ně patří měkká rozpočtová omezení pro státní podniky a místní samosprávy, implicitní i explicitní vládní garance za dluh a nadměrné riskování ve finančním sektoru – přičemž to vše ještě podtrhují neudržitelné oficiální růstové cíle.