13

Limity čínské měkké síly

CAMBRIDGE – Čína se viditelně snaží zvýšit svou schopnost ovlivňovat jiné země bez použití síly či nátlaku. V roce 2007 řekl tehdejší prezident Hu Jintao komunistické straně, že země potřebuje zvýšit svou měkkou sílu; prezident Xi Jinping zopakoval stejnou zprávu minulý rok. Ví, že pro zemi jako je Čína, jejíž rostoucí ekonomika a vojenská síla riskuje zastrašení svých sousedů vedoucí k formování koalic jako protiváhy, je klíčové přijít se strategií, která učiní Čínu na pohled méně děsivou. Ambice Číny na lepší měkkou sílu však stále čelí velkým překážkám.

Aby bylo jasno, snahy Číny jistě měly nějaký dopad. Někteří pozorovatelé se obávají, že jak Čína přidává stále další země jako členy do své Asijské investiční banky pro infrastrukturu a rozděluje miliardy dolarů na pomoc během státních návštěv v zahraničí, tak co se týká měkké síly, mohla by převzít vedoucí pozici místo zemí jako jsou Spojené státy. Americký sinolog David Shambaugh například odhaduje, že Čína investuje zhruba 10 miliard dolarů ročně na “externí propagandu“ Ve srovnání s tím USA utratila za veřejnou diplomacii minulý rok pouze 666 milionů dolarů.

Nicméně, miliardy dolarů, které Čína utrácí na svou šarmantní ofenzívu, měly jen omezenou návratnost. Průzkumy v Severní Americe, Evropě, Indii a Japonsku ukazují, že názory na vliv Číny jsou převážně negativní. Země je pozitivněji vnímána v Latinské Americe a Africe, kde nemá žádné teritoriální spory a otázky lidských práv ne vždy stojí na vrcholu žebříčku veřejné agendy. Ale i v mnoha zemích těchto regionů jsou čínské praktiky, jako je import pracovní síly pro projekty v infrastruktuře, nepopulární.

Jak se ukazuje, zkombinovat do chytré strategie tvrdou a měkkou sílu není jednoduché. Země získává měkkou sílu především ze tří zdrojů: z její kultury (v oblastech, kde je to vhodné), z jejích politických hodnot (pokud v souladu s nimi doma a v zahraničí funguje) a ze zahraniční politiky (když je viděna jako legitimní a jako morální autorita). Čína zdůraznila své ekonomické a kulturní přednosti, ale klade málo pozornosti na politický aspekt, který tak podrývá její snahy.