9

Velkolepá Si Ťin-pchingova strategie

SOUL – Značnou část roku 2014 strávila Čína snahou oživit koncept, který před sedmi desítkami let vyhlásilo Japonsko, když ještě bylo imperiální mocností snažící se vnutit svou vůli regionu: „Asie pro Asijce“. Pro Čínu však tato snaha nemusí skončit tak špatně jako kdysi pro Japonsko.

Rychlé změny rozdělení moci mají sklon destabilizovat mezinárodní vztahy. Odpor zavedených mocností vůči volání jejich sílících protějšků po významnější roli při určování globální agendy zvyšuje napětí a narušuje zavedený světový řád.

Přesně to se v poslední době děje mezi Čínou a Spojenými státy a zároveň je to hybná síla čínské politiky „Asie pro Asijce“. Loni v listopadu otřásla Čína regionálním uspořádáním, když jednostranně vyhlásila identifikační pásmo protivzdušné obrany (ADIZ) nad velkou částí Východočínského moře, jež zahrnuje i sporné území – jmenovitě souostroví Senkaku (v čínštině známé pod názvem Tiao-jü-tao), které si nárokují Čína, Japonsko a Tchaj-wan.

Znamenalo to vyhrocení už tak asertivního postoje Číny v regionu, kdy čínský prezident Si Ťin-pching běžně vysílal do vod kolem ostrovů sledovací plavidla a lodě určené k vymáhání zákonů o rybolovu, což vyvolalo protesty v Jižní Koreji a v Japonsku. USA pak v reakci na rozhorlení spojenců vyslaly do ADIZ dva bombardéry B-52.