Bude čínská infrastrukturální banka fungovat?

CAMBRIDGE – V době, kdy se Čína chystá stanout v čele nové mezinárodní finanční instituce, totiž Asijské infrastrukturální investiční banky (AIIB), která má spravovat prostředky v objemu 50 miliard dolarů, se většina debaty točí kolem marného úsilí Spojených států odradit další rozvinuté ekonomiky od vstupu do této instituce. A jen velmi malá pozornost se věnuje pochopení, proč multilaterální rozvojové půjčky tak často troskotají a co by se dalo udělat, aby fungovaly lépe.

Multilaterální rozvojové instituce zaznamenávají patrně nejtrvalejší úspěchy v situaci, kdy slouží jako „znalostní“ banky, které pomáhají sdílet zkušenosti, nejlepší postupy a technické poznatky napříč regiony. Nejméně úspěšné jsou naopak při financování grandiózních projektů, jež přinášejí užitek současné elitě, avšak nedaří se jim nalézt správnou rovnováhu mezi ekologickými, společenskými a rozvojovými prioritami.

Předním historickým příkladem je výstavba přehrad. Obecně existuje tendence přeceňovat ekonomický přínos velkých infrastrukturálních projektů v zemích poznamenaných špatným vládnutím a korupcí a nedoceňovat dlouhodobé společenské náklady spojené s nutností splácet půjčky bez ohledu na to, zda daný projekt dosahuje či nedosahuje slibovaných výnosů. Je zjevné, že toto riziko hrozí i AIIB.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/tma4tS0/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.