SANTIAGO: Po těžkém volebním zápase získala Chile nového presidenta. V neděli porazil Ricardo Lagos, vůdce socialistů, svého konservativního protivníka Joaquina Lavina, převahou 190.000 hlasů, což byl ten nejmenší volební rozdíl ze všech presidentských voleb od návratu Chile k demokracii.
Během posledních pěti týdnů, které vedly k druhému kolu voleb, rozjel kandidát Lagos neuvěřitelně účinnou kampaň. Omráčen Lavinovým vítězstvím z prvního kola, byl Lagos přinucen přehodnotit svoji strategii. Jeho charakteristicky intelektuálská rétorika byla nahrazena jednoduchými a přímými výzvami k voličům. Sám sebe oklopil skupinou mladých technokratů a vnesl tak do své kampaně tolik potřebný smysl pro modernost. Noví členové jeho týmu byli schopni rychle se distancovat od některých z nejkontroverznějších a nejkonfrontačnějších prvků socialistického programu, včetně navrhovaných legislativních úprav, jež by neúměrně zvýšily pravomoci odborových svazů, jež by ohrožovaly schopnost chilské mezinárodní konkurenceschopnosti a omezovaly by potenciál hospodářského růstu.
Co ale činí volební výsledky skutku zajímavými, není to, že Lagos vyhrál (a koneckonců byl favoritem celou dobu), ale to, že Lavin byl schopen být tak výrazným protikandidátem. Poprvé od třicátých let se chilská pravice projevila jako skutečná politická volba, která je schopna vzbudit zájem voličů. Lavin získal úžasných 48,7% hlasů, a to jen díky své kampani, ve které vystupoval jako schopný a na problémy orientovaný politik, který není ovlivněn ideologií či banálními politickými půtkami minulosti. Postupně si tak získal pozornost stále většího počtu Chilanů. A úspěch měl především mezi ženami a mladými lidmi.
SANTIAGO: Po těžkém volebním zápase získala Chile nového presidenta. V neděli porazil Ricardo Lagos, vůdce socialistů, svého konservativního protivníka Joaquina Lavina, převahou 190.000 hlasů, což byl ten nejmenší volební rozdíl ze všech presidentských voleb od návratu Chile k demokracii.
Během posledních pěti týdnů, které vedly k druhému kolu voleb, rozjel kandidát Lagos neuvěřitelně účinnou kampaň. Omráčen Lavinovým vítězstvím z prvního kola, byl Lagos přinucen přehodnotit svoji strategii. Jeho charakteristicky intelektuálská rétorika byla nahrazena jednoduchými a přímými výzvami k voličům. Sám sebe oklopil skupinou mladých technokratů a vnesl tak do své kampaně tolik potřebný smysl pro modernost. Noví členové jeho týmu byli schopni rychle se distancovat od některých z nejkontroverznějších a nejkonfrontačnějších prvků socialistického programu, včetně navrhovaných legislativních úprav, jež by neúměrně zvýšily pravomoci odborových svazů, jež by ohrožovaly schopnost chilské mezinárodní konkurenceschopnosti a omezovaly by potenciál hospodářského růstu.
Co ale činí volební výsledky skutku zajímavými, není to, že Lagos vyhrál (a koneckonců byl favoritem celou dobu), ale to, že Lavin byl schopen být tak výrazným protikandidátem. Poprvé od třicátých let se chilská pravice projevila jako skutečná politická volba, která je schopna vzbudit zájem voličů. Lavin získal úžasných 48,7% hlasů, a to jen díky své kampani, ve které vystupoval jako schopný a na problémy orientovaný politik, který není ovlivněn ideologií či banálními politickými půtkami minulosti. Postupně si tak získal pozornost stále většího počtu Chilanů. A úspěch měl především mezi ženami a mladými lidmi.