Father watching daughter and son riding bicycles Inti St Clair/Getty Images

Způsobují děti globální oteplování?

KODAŇ – Ve všech kulturách se výchova dítěte považuje za jednu z nejprospěšnějších činností, které může člověk vykonávat. Přesto nám zástupy aktivistů, vědců a novinářů sborově naznačují, že bychom si měli dvakrát rozmyslet, jestli zplodíme potomky.

Americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR se ptá: „Měli bychom mít děti v éře klimatických změn?“ Časopis Nationchce vědět: „Jak se rozhodujete, zda mít dítě, když klimatické změny přetvářejí život na zeměkouli?“ Deník Guardianradí čtenářům: „Chcete bojovat proti klimatickým změnám? Mějte méně dětí.“ A New York Timesvaruje, že mít dítě je nejhorší ekologický počin, jaký člověk může udělat.

Pokud se hypotetické Američance, která přešla na automobil s nižší spotřebou, jezdí méně, recykluje, používá úsporné žárovky a má dobře izolovaná okna, narodí dvě děti, pak tím prý napáchá ekologické škody, které „téměř 40krát překračují to, co svým předchozím chováním ušetřila“. Loni dosáhla úhrnná plodnost v USA historického minima.

Tohle už jsme zažili. V 70. letech dohnal strach z poškozování životního prostředí a společenského kolapsu některé uvědomělé lidi k tomu, že zůstali bezdětní. Vědci a názoroví lídři z takzvaného Římského klubu slavně (a mylně) předpověděli konec lidstva, protože svět měl podle jejich prognóz vyčerpat zásoby cínu, hliníku, mědi, molybdenu, olova, ropy, rtuti, stříbra, wolframu, zemního plynu, zinku a zlata. Prosazovali zastavení hospodářského růstu, omezení spotřeby a zajištění, aby lidé měli méně dětí.

Někteří lidé v bohatých zemích se touto radou řídili. V roce 1972 založili američtí aktivisté Národní organizaci nerodičů, která propagovala bezdětnost coby „politicky zodpovědný“ přístup. Ve studii z roku 1976 se konstatovalo, že strach z přelidnění se stal „jedním z důvodů, proč zůstat bez dětí“. Člověk si klade otázku, zda některý z těchto vědců cítil výčitky svědomí nebo kolik potenciálních rodičů, kteří zůstali bezdětní, svého rozhodnutí zpětně litovalo, když se tyto strašlivé předpovědi ukázaly jako falešné.

Také dnešní klimatologové se podobně jako Římský klub vyslovují pro bezdětnost a poukazují přitom na ekologickou zátěž, která je se zvýšením počtu obyvatel na zeměkouli spojená. Většina analýz přitom využívá přístupu, který ve studii z roku 2009 zvolili Paul A. Murtaugh a Michael G. Schlax z Oregonské státní univerzity; podle něj nese každý rodič zodpovědnost za polovinu předpokládaných celoživotních emisí CO2 každého svého dítěte. Ani tím to však nekončí: rodič je prý zodpovědný nejen za polovinu emisí svého dítěte, ale i za čtvrtinu emisí svého vnuka, osminu emisí svého pravnuka a tak dále. V souladu se svým ústředním scénářem Murtaugh se Schlaxem očekávají, že v USA bude každé dítě ročně emitovat více než 20 tun CO2.

What do you think?

Help us improve On Point by taking this short survey.

Take survey

Tato prognóza je problematická hned v několika bodech. Za prvé je už samotný odhad emisí o 20% vyšší oproti dnešní realitě. USA navíc očekávají, že osobní emise začnou ještě před rokem 2050 klesat o dalších 0,5% ročně.

Za druhé je přístup kladoucí rodičům za vinu všechny budoucí emise všech potomků jednoduše absurdní. Podle této logiky byli naši předkové z řad lovců a sběračů pro planetu mnohem větším zlem než kterýkoliv dnešní miliardář létající tryskáčem. Až se bude vaše malá dcera za dvacet nebo třicet let rozhodovat, zda chce mít děti, bude to jednoznačně jen její zodpovědnost a její volba.

Pravda je taková, že jedno dítě navíc se rovná zhruba 90 letům emisí CO2 (k nimž dochází převážně v důsledku spotřeby výrobků a využívání služeb, jež tyto emise způsobují), které by se přinejhorším rovnaly dnešní úrovni přibližně 15 tun na osobu ročně. Dohromady to tedy znamená 1350 tun v tomto století.

Pokud vás tyto emise opravdu trápí, můžete vykompenzovat škody způsobené budoucími celoživotními emisemi svého dítěte za přibližně 23 400 dolarů (19 600 eur) v systému obchodování s emisními povolenkami Evropské unie. Koupíte-li si certifikáty, donutíte energetické a další společnosti, aby v letošním roce emitovaly přesně o 1350 tun méně.

Abychom to zasadili do kontextu: americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že náklady na výchovu amerického dítěte ze středních vrstev do 17 let věku dosahují 233 610 dolarů. Pro rodiče je hodnota jejich dítěte samozřejmě vyšší – pravděpodobně mnohem vyšší – než 233 610 dolarů. Snížení emisí CO2 tím, že nebudu mít dítě, přitom nemá vyšší hodnotu než 23 400 dolarů. V hrubém peněžním vyjádření tedy „přínos“ dětí výrazně převyšuje jejich klimatické „náklady“.

Zastrašování potenciálních rodičů přesto pokračuje. Deník New York Times otiskl rozhovor s mladou ženou, která prohlásila: „Vím, že lidé jsou nastavení tak, aby měli potomky, ale právě teď mi instinkt napovídá, že bych měla ochránit své děti před hrůzami budoucnosti tím, že je vůbec nepřivedu na svět.“

Tato rétorika je stejně pomýlená jako predikce Římského klubu. Globální průzkum všech vědeckých odhadů nákladů škod souvisejících s klimatickými změnami, jehož autorem je klimatický panel Organizace spojených národů, zjistil, že právě nyní má globální oteplování zhruba nulové čisté náklady. (Nejpesimističtější studie přitom hovoří o nákladech ve výši 0,3% globálního HDP a nejoptimističtější počítá s čistým přínosem 2,3%.) Očekává se, že nepodnikneme-li vůbec nic, dosáhnou budoucí škody celkem 2% HDP za půl století a 3-4% HDP počátkem příštího století.

Z toho vyplývá, že klimatické změny jsou rozhodně problémem, který musíme řešit, a že existují přesvědčivé argumenty pro zvýšení výdajů na výzkum a vývoj obnovitelné energie. Odrazovat však lidi od plození dětí upírá potenciálním rodičům to, co se často pokládá za jednu z nejlepších věcí v životě, v zájmu dosažení dobra v hodnotě nižší než 23 400 dolarů. Tak malý ekologický přínos při tak obrovských lidských nákladech, to je špatné řešení pro všechny.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/DhE9Gxd/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.