Dvacáté výročí černobylské jaderné havárie z 26. dubna 1986 vyvolává novou vlnu poplašných tvrzení o jejích dopadech na lidské zdraví a životní prostředí. Jak už se při takových pamětních příležitostech stalo rituálem, počty mrtvých se uvádějí ve stovkách tisíců a objevují se nové zprávy o zvýšeném výskytu rakoviny, poškození u novorozenců a vyšší celkové úmrtnosti.
Tento obrázek je nejen značně zkreslený, ale také poškozuje oběti černobylské havárie. Všechny dosud provedené renomované vědecké studie došly k závěru, že důsledky radiace způsobují menší újmy, než jsme se obávali. Několik desítek pohotovostních pracovníků, kteří bojovali s ohněm v reaktoru, podlehlo akutní nemoci z ozáření. Nadále probíhají šetření zvýšeného výskytu rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění mezi „likvidátory“, již v areálu reaktoru pracovali během měsíců po havárii. Mezi těmi, kdo byli v oné době dětmi, bylo zjištěno asi 5000 případů rakoviny štítné žlázy, které se připisují působení radioaktivního jódu, jež se do těla dostal konzumací mléka během prvních týdnů po havárii.
Skutečné utrpení bylo jistě způsobeno, zejména mezi 330 tisíci lidí, již byli po havárii přestěhováni. O tom není pochyb. U pěti milionů lidí, kteří žijí v postižených oblastech a jsou označováni za černobylské „oběti“, ovšem radiace neměla žádné rozpoznatelné dopady na fyzický zdravotní stav.
Dvacáté výročí černobylské jaderné havárie z 26. dubna 1986 vyvolává novou vlnu poplašných tvrzení o jejích dopadech na lidské zdraví a životní prostředí. Jak už se při takových pamětních příležitostech stalo rituálem, počty mrtvých se uvádějí ve stovkách tisíců a objevují se nové zprávy o zvýšeném výskytu rakoviny, poškození u novorozenců a vyšší celkové úmrtnosti.
Tento obrázek je nejen značně zkreslený, ale také poškozuje oběti černobylské havárie. Všechny dosud provedené renomované vědecké studie došly k závěru, že důsledky radiace způsobují menší újmy, než jsme se obávali. Několik desítek pohotovostních pracovníků, kteří bojovali s ohněm v reaktoru, podlehlo akutní nemoci z ozáření. Nadále probíhají šetření zvýšeného výskytu rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění mezi „likvidátory“, již v areálu reaktoru pracovali během měsíců po havárii. Mezi těmi, kdo byli v oné době dětmi, bylo zjištěno asi 5000 případů rakoviny štítné žlázy, které se připisují působení radioaktivního jódu, jež se do těla dostal konzumací mléka během prvních týdnů po havárii.
Skutečné utrpení bylo jistě způsobeno, zejména mezi 330 tisíci lidí, již byli po havárii přestěhováni. O tom není pochyb. U pěti milionů lidí, kteří žijí v postižených oblastech a jsou označováni za černobylské „oběti“, ovšem radiace neměla žádné rozpoznatelné dopady na fyzický zdravotní stav.