0

Evropská ústava: pro a proti

Větsina obyvatel sjednocené Evropy je zajedno v tom, že Evropské unii by prospěla užsí centralizace vnitřní bezpečnosti a některých aspektů zahraniční a obranné politiky. Podle posledního průzkumu Eurobarometru z roku 2001 podporuje 73 procent občanů EU společnou zahraničně-bezpečnostní politiku a dva ze tří Evropanů soudí, že by EU měla mít jednu společnou zahraniční politiku. Vysoká podpora centralizace úkolů v těchto oblastech vsak ostře kontrastuje se stále vlažnou podporou Evropské unie jako takové: pouhých 48 procent tazatelů souhlasí se členstvím jejich země v EU.

Disponuje vsak Evropská unie nezbytnými institucemi, bez nichž se tyto dalsí integrační kroky nepodaří uskutečnit? To je jedna z nejobtížnějsích, avsak naléhavých otázek, kterým by se měl věnovat konvent, který bude od března diskutovat o evropské ústavě.

V dalsích politických oblastech znamená evropská integrace mnohem víc než jen koordinaci politiky. Přesun pravomocí z členských států EU vždy doprovázela tvorba institucí a jejich přizpůsobování specifickým politickým oblastem, kde mělo dojít k integraci. Významnou črtou dosavadního procesu integrace je, že si uchoval značný rozsah odpovědnosti a kontroly.

Je třeba uvědomit si, jakým způsobem byla zachovávána odpovědnost za rozhodnutí EU a jak se tato odpovědnost lisí od politické odpovědnosti v zastupitelské demokracii. V zastupitelské demokracii jsou základním instrumentem odpovědnosti politiků volby. Občané pověřují rozhodováním své zástupce (vlády, zákonodárce). Nejsou-li občané spokojeni s jejich rozhodováním, není jejich pověření obnoveno: dosavadní větsina prohraje volby a nahradí ji nová vláda nebo nová parlamentní větsina.