Latinskoamerický příběh dvou krizí

MEXICO CITY – Kdyby byl člověk nenapravitelný optimista, mohl by nadcházející události ve Venezuele a Kolumbii pokládat za předzvěst budoucích dobrých časů. Ve Venezuele mohou prezidentské volby plánované na 7. říjen ukončit čtrnáctileté setrvávání Huga Cháveze u moci a spolu s ním i jeho systematickou destrukci ekonomiky, potlačování médií a nekonečné vměšování se do záležitostí jiných zemí. A mírové rozhovory mezi vládou kolumbijského prezidenta Juan Manuela Santose a povstalci z FARC, které se mají uskutečnit 8. října v Norsku, mohou ukončit 40 let války a krveprolévání v Kolumbii.

Ani jeden z těchto výsledků nelze bohužel příliš očekávat. To, co se zdá žádoucí, se v obou případech jeví jako vysoce nepravděpodobné.

Chávez se přímo zúčastnil čtyř venezuelských voleb: v roce 1998, kdy byl poprvé zvolen, v roce 2004, kdy si opozice vynutila referendum o jeho odvolání z funkce, v roce 2006, kdy byl opětovně zvolen, a dnes, kdy se zotavuje z rakoviny a země se zmítá uprostřed obrovské domácí bezpečnostní krize, kvůli níž se z Caracasu stalo jedno z nejnebezpečnějších měst na světě. První troje volby Chávez vyhrál a z několika důvodů se zdá, že má nakročeno k dalšímu vítězství.