AMSTERDAM – Tento měsíc uplyne pět let ode dne, kdy Saïd a Chérif Kouachiové vpadli do pařížské redakce francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a během pár strašlivých minut zavraždili 12 osob. V následujících dnech vyšly do ulic ve Francii i jinde miliony lidí, aby vyjádřily solidaritu se zavražděnými novináři.
Pro Evropany představovaly vraždy v redakci Charlie Hebdo první masový útok na novináře v blízkosti domova. Twitterový hashtag #JeSuisCharlie („Já jsem Charlie“) se stal jedním z nejpopulárnějších v historii. Svoboda tisku byla v kurzu.
Od té doby však boj na obranu novinářské svobody uvadl a mobilizace veřejnosti se ukázala jako pomíjivá – včetně samotného případu Charlie Hebdo. V lednu 2019 si zaměstnanci časopisu v redakčním komentáři postěžovali, že lidé už nechtějí o střelbě slyšet. „Možná byste měli jít dál!“ bylo jim údajně řečeno.
AMSTERDAM – Tento měsíc uplyne pět let ode dne, kdy Saïd a Chérif Kouachiové vpadli do pařížské redakce francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a během pár strašlivých minut zavraždili 12 osob. V následujících dnech vyšly do ulic ve Francii i jinde miliony lidí, aby vyjádřily solidaritu se zavražděnými novináři.
Pro Evropany představovaly vraždy v redakci Charlie Hebdo první masový útok na novináře v blízkosti domova. Twitterový hashtag #JeSuisCharlie („Já jsem Charlie“) se stal jedním z nejpopulárnějších v historii. Svoboda tisku byla v kurzu.
Od té doby však boj na obranu novinářské svobody uvadl a mobilizace veřejnosti se ukázala jako pomíjivá – včetně samotného případu Charlie Hebdo. V lednu 2019 si zaměstnanci časopisu v redakčním komentáři postěžovali, že lidé už nechtějí o střelbě slyšet. „Možná byste měli jít dál!“ bylo jim údajně řečeno.