4

Rúháního fronta

WASHINGTON – Při své první tiskové konferenci dne 17. června čerstvě zvolený íránský prezident Hasan Rúhání nevnesl do vztahů islámské republiky se Západem mnoho nového. S ohledem na jadernou politiku řekl, že „éra zastavování je pryč“: Írán v nadcházejících jednáních nepřijme zastavení obohacování uranu, ale bude usilovat o zprůhlednění svých jaderných aktivit, aby vytvářel mezinárodní důvěru. Nadto by Írán uvítal přímá jednání se Spojenými státy, kdyby se USA přestaly pokoušet vměšovat do vnitřních záležitostí Íránu a upustily od svého „šikanózního přístupu“.

Žádné z těchto prohlášení není nové. Znamená to, že by svět po Rúháního vítězství neměl v oficiálním chování Íránu očekávat smysluplnou změnu?

Všeobecný dojem před volbami byl takový, že nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Hosejní Chameneí podporuje buď Saída Džalílího, anebo Muhammada Bákera Kálíbáfa. Džalílí byl v posledních letech předním představitelem Íránu při mezinárodních vyjednáních o jaderném programu země. Pro Rúháního a dalšího kandidáta, Alího Akbara Velajatího, Chameneího poradce pro mezinárodní záležitosti, se proto stal hlavním terčem kritiky.

Podle Rúháního a Velajatího sice Írán v posledních letech zvýšil počet centrifug používaných v jaderném programu, ale zaplatil za to hospodářsky zničujícím souborem mezinárodních sankcí. Rúhání slíbil, že pokroky v jaderném programu zachová, ale že zároveň přijme silnější a moudřejší diplomatická opatření, aby zabránil zavádění nových sankcí a připravil cestu k odstranění těch stávajících.