1

Pošetilá válka proti drogám ve střední Evropě

VARŠAVA – Letos v létě je to už dvě desetiletí, co se od Tallinnu v Pobaltí po Tiranu na Jadranu začala hroutit komunistická vláda, což bylo předzvěstí svobodných voleb, tržních reforem a rozšíření občanských svobod. Od té doby země střední a východní Evropy ušly dalekou cestu. Řada z nich vstoupila do Evropské unie. Má vlast, Polsko, má stabilní ekonomiku a živá média.

Avšak co se týče humánního zacházení s uživateli drog, Polsko, tak jako mnohé další demokracie v našem regionu, zůstává vězet v minulosti. Napříč někdejším sovětským blokem existuje znepokojivý trend řešit zneužívání drog zastaralými, konzervativními a přehnaně tvrdými přístupy.

Tak například Gdaňsk, rodiště hnutí Solidarita, nemá jediné centrum metadonové léčby. Zájemci musí tři hodiny cestovat, aby dostali lék, který osvědčeně potlačuje touhu po návykové látce a snižuje újmu způsobenou užíváním drog. A to ještě mají štěstí. V Polsku je metadon dostupný pro pouhých 5 % uživatelů opiátů, oproti 40 % v Německu.

Místo aby se polská vláda zaměřila na léčbu, která funguje, rozhodla se učinit prioritou dlouhodobá odvykací centra umístěná na odlehlém venkově, která s medicínou založenou na důkazech nemají mnoho společného. Polsko má také za to, že přechovávání i těch nejmenších množství drog je třeba kriminalizovat, jak dokládá skutečnost, že 60 % osob odsouzených v Polsku za držení drog tvoří kuřáci marihuany.