1

Středoevropský boj za digitální svobodu

PRAHA – Před pětadvaceti lety, kdy padla Berlínská zeď a zvedla se železná opona, si obyvatelé střední Evropy zvolili kapitalismus před komunismem a demokracii před diktaturou. Dnes však občané České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska – čtyř postkomunistických zemí v tomto regionu – podávají rozpačité výkony, pokud jde o podporu a ochranu svobody internetu.

Nedávná studie, kterou ve zmíněných čtyřech zemích provedly naše organizace, ukazuje, že všechny tyto země mohou – a měly by – hrát významnou roli při podpoře svobodného toku informací. Mnohé je však zapotřebí zlepšit. Česká republika má působivou bilanci v oblasti svobody projevu, omezování sledování a podpory transparentnosti, avšak Maďarsko perzekvuje bloggery a vydavatele vysokými pokutami a dalšími sankcemi. Polsko a Slovensko se řadí někam mezi ně.

Všechny čtyři země by mohly mít z nového digitálního světa obrovský prospěch. Každá z nich má nezbytné předpoklady pro existenci otevřených a živých onlinových komunit: obstojnou penetraci internetu a demokratické a pluralitní politické systémy. „Vysoká úroveň matematického vzdělání, nízké režijní náklady a globalizovaná a západně orientovaná mladá generace vytvářejí [v tomto regionu] opojný a úspěšný mix,“ uvedl nedávno deník Financial Times.

Na seznamu inovátorů ze střední a východní Evropy „New Europe 100“, který tento deník sestavuje, najdeme mnoho příkladů úspěšných internetových příběhů. Figuruje na něm „maďarský lékař, který vytvořil webovou stránku s lékařskými radami, taženou sociálními médii, tým polských studentů, jenž zkonstruoval cenami ověnčeného robota schopného pracovat na Marsu, a slovenský vynálezce létajícího auta“.