Bank of Japan Governor Haruhiko Kuroda BEHROUZ MEHRI/AFP/Getty Images

Stále stejná písnička centrálních bank

LONDÝN – Výměna stráží, k níž v letech 2018-2019 dojde v systémově významných centrálních bankách, bude začátkem nové éry měnové politiky. Kdo bude tento přechod k „novému normálu“ nejspíš řídit? A co je ještě důležitější, jak noví vlastně budou?

Během deseti let od globální finanční krize centrální banky vyspělých zemí zavedly nebývale aktivní měnové politiky. Haruhiko Kuroda v japonské centrální bance a Mario Draghi v Evropské centrální bance zachovávají takové politiky dodnes, aby stimulovali ekonomickou aktivitu a tlumili deflační tlaky. Naproti tomu Federální rezervní systém USA od nástupu bývalé předsedkyně Janet Yellenové a britská Bank of England (BoE) pod vedením Marka Carneyho už vytvářejí základy pro politiku „normalizace“.

Další systémově významná centrální banka, Čínská lidová banka, se nezaměřuje na měnovou expanzi, ale na finanční reformu. Bývalý guvernér ČLB Čou Siao-čchuan si díky svému povlovnému, stabilnímu a účinnému přístupu během svého rekordního patnáctiletého působení v úřadu vybudoval pevné renomé na domácí a snad ještě víc na mezinárodní scéně. V důsledku neexistence oficiální nezávislosti ČLB sice jeho pravomoc určovat úrokové sazby omezovala doporučení 15členného Výboru pro měnovou politiku, Čouovy schopnosti vytvořit základy finančního sektoru, který vyhovuje největší ekonomice světa, se to ale nedotklo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/DNETKgL/cs;

Handpicked to read next

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.