NEW YORK – Mezivládní panel ke změně klimatu ve svém nejnovějším hodnocení předložil ucelený nástin, co bude třeba k udržení globálního oteplení pod 1,5° Celsia oproti předprůmyslovým úrovním, v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Hlavní závěr je prostý: emise skleníkových plynů musí dosáhnout vrcholu nejpozději v roce 2025.
K dosažení tohoto cíle je nutné urychleně přesměrovat finanční toky od fosilních paliv do obnovitelné energetiky. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své loňské zprávě Net Zero by 2050 hovořila jasně: „Na naší cestě k čisté nule nejsou zapotřebí investice do nové nabídky fosilních paliv.“
Jenže financování fosilních paliv pokračuje. JPMorgan Chase, banka, která kvůli vlastnímu „čistě nulovému“ závazku používá modely a data IEA, nakonec loni do odvětví fosilních paliv dodala 61,7 miliardy dolarů. Letos pak ruská válka na Ukrajině zapříčinila v sektoru fosilních paliv vzestup akcií, přestože celkově se akciové trhy blíží do medvědího teritoria.
Navzdory rapidnímu růstu investic splňujících kritéria zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, společnosti a řízení (ESG), je dobře známo, že peníze poskytované předními finančními institucemi zůstávají významným přispěvatelem ke klimatické krizi, neboť kapitálově vyživují uhelné elektrárny, ropovody, plynovou infrastrukturu a další projekty, které po celém světě plodí emise. Vzhledem k tomu, že ve finančním sektoru začala sezóna výročních valných hromad, mají teď ale akcionáři příležitost od finančních ústavů a institucionálních investorů požadovat ráznější klimatické politiky a strategie dekarbonizace.
Vlastnictví komerčních bank je strukturováno skrze veřejně obchodované akcie, a tak valné hromady umožňují akcionářům uplatnit svůj poměrný vliv na investice a strategická rozhodnutí instituce. Jsou také příležitostí pro skupiny občanské společnosti upoutat pozornost k praktikám instituce a požadovat změnu.
Klimatičtí aktivisté mají silné argumenty v podnikatelské a finanční oblasti. Mezi válkou na Ukrajině, rychle rostoucími cenami energií a nadějemi na udržení postpandemického ekonomického oživení je mnoho pobídek k urychlení investic do obnovitelných zdrojů. Takové investice by roztáčely postpandemické oživení, vytvářely rozsáhlé pracovní příležitosti a zvýšily výnosy investorů.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Navíc investice do fosilních paliv dál pro finanční instituce představují enormní riziko, navzdory současným strmým vzestupům cen energií. Jak bude pokračovat energetická transformace, aktiva vázaná na fosilní paliva budou ztrácet na hodnotě a uvíznou na mělčině. Právě proto od začátku pandemie řada bank, penzijních fondů a globálních investičních domů začala od investic do fosilních paliv ustupovat.
Začalo to překvapivým výročním dopisem výkonného ředitele BlackRock Larryho Finka kolegům, v němž vypíchl změnu klimatu jako klíčové téma řízení rizik. Několik dní nato BlackRock oznámila, že jeden z jejích nejrychleji rostoucích fondů udržitelnosti přestane investovat do dehtových písků, jednoho z nejšpinavějších zdrojů paliv na planetě.
Akcionářský aktivismus funguje, to víme. Loni na valné hromadě největší japonské banky, Mitsubishi UFJ Financial Group, která má v aktivech zhruba 3,1 bilionu dolarů a je třetím největším věřitelem uhelného průmyslu na světě, předkladatelé z organizací 350.org Japan, Kiko Network, Rainforest Action Network a Market Forces společně navrhli klimatické usnesení. To chtělo informovat investory o rizicích spojených s pokračujícím financováním fosilních paliv a vyzvalo banku k přijetí strategie, která bude v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody. Banka během následujících měsíců zveřejnila deklaraci uhlíkové neutrality, aktualizovaný podnikatelský plán a upravený rámec environmentální a sociální politiky.
Po interakci mezi akcionáři a investory na valné hromadě HSBC v roce 2021 rovněž tato banka v březnu ohlásila, že bude omezovat financování fosilních paliv podle harmonogramu v souladu s cílem nepřekročit 1,5oC a že do konce roku 2022 aktualizuje své strategie pro oblast ropy, plynu a uhlí.
Klimatické hnutí z dobrého důvodu čím dál častěji pohlíží na valné hromady bank jako na efektivní jeviště pro uskutečňování intervencí. Poskytují scénu nejen pro usnesení akcionářů, ale i pro aktivisty vysílající jasné poselství širší komunitě v byznysu – jak se stalo při nedávné valné hromadě francouzské banky BNP Paribas v Paříži. Aktivisté také uskutečnili demonstrace při valných hromadách HSBC, Barclays a Standard Chartered, čímž některé finanční instituce přiměli k pokusu vyhnout se veřejné kritice za financování fosilních paliv přesunem svých schůzí online.
Pravda, za situace, kdy jsou akcie v sektoru fosilních paliv vysoko a závazky v oblastech ESG potenciálně tlačeny do ústraní naléhavějšími obavami trhu, by klimatické hnutí mohlo letos čelit protivětru. Hnací síly jiných nedávných událostí ale působí směrem vpřed. Klimatologové uveřejňují čím dál neúprosnější varování před tím, co nás čeká, pokud nezvládneme urychleně dekarbonizovat. Nahlíženo v náležitém kontextu je mírný nárůst cen akcií v sektoru fosilních paliv pouhý výkyv na pozadí rekordních teplot napříč Evropou, smrtících vln veder v Pákistánu a Indii a obav ze sucha všude na světě.
S ohledem na tato varování a zrychlující účinky změny klimatu je pro investory racionální očekávat v blízké budoucnosti mnohem přísnější regulaci uhlíku a veřejnou podporu pro obnovitelné zdroje. Tyto politiky budou mít v mnoha regionech světa podstatné ekonomické důsledky. Budou součástí rozsáhlejší globální transformace, která už naše ekonomiky posouvá jediným udržitelným směrem: k uhlíkové neutralitě.
Chtějí-li banky ukázat, že jsou věrohodné a berou vážně rizika, která jim a jejich akcionářům hrozí, využijí nynější sezóny valných hromad k prosazení klimatických usnesení a odstranění expanze investic do fosilních paliv ze svých plánů.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
NEW YORK – Mezivládní panel ke změně klimatu ve svém nejnovějším hodnocení předložil ucelený nástin, co bude třeba k udržení globálního oteplení pod 1,5° Celsia oproti předprůmyslovým úrovním, v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Hlavní závěr je prostý: emise skleníkových plynů musí dosáhnout vrcholu nejpozději v roce 2025.
K dosažení tohoto cíle je nutné urychleně přesměrovat finanční toky od fosilních paliv do obnovitelné energetiky. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své loňské zprávě Net Zero by 2050 hovořila jasně: „Na naší cestě k čisté nule nejsou zapotřebí investice do nové nabídky fosilních paliv.“
Jenže financování fosilních paliv pokračuje. JPMorgan Chase, banka, která kvůli vlastnímu „čistě nulovému“ závazku používá modely a data IEA, nakonec loni do odvětví fosilních paliv dodala 61,7 miliardy dolarů. Letos pak ruská válka na Ukrajině zapříčinila v sektoru fosilních paliv vzestup akcií, přestože celkově se akciové trhy blíží do medvědího teritoria.
Navzdory rapidnímu růstu investic splňujících kritéria zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, společnosti a řízení (ESG), je dobře známo, že peníze poskytované předními finančními institucemi zůstávají významným přispěvatelem ke klimatické krizi, neboť kapitálově vyživují uhelné elektrárny, ropovody, plynovou infrastrukturu a další projekty, které po celém světě plodí emise. Vzhledem k tomu, že ve finančním sektoru začala sezóna výročních valných hromad, mají teď ale akcionáři příležitost od finančních ústavů a institucionálních investorů požadovat ráznější klimatické politiky a strategie dekarbonizace.
Vlastnictví komerčních bank je strukturováno skrze veřejně obchodované akcie, a tak valné hromady umožňují akcionářům uplatnit svůj poměrný vliv na investice a strategická rozhodnutí instituce. Jsou také příležitostí pro skupiny občanské společnosti upoutat pozornost k praktikám instituce a požadovat změnu.
Klimatičtí aktivisté mají silné argumenty v podnikatelské a finanční oblasti. Mezi válkou na Ukrajině, rychle rostoucími cenami energií a nadějemi na udržení postpandemického ekonomického oživení je mnoho pobídek k urychlení investic do obnovitelných zdrojů. Takové investice by roztáčely postpandemické oživení, vytvářely rozsáhlé pracovní příležitosti a zvýšily výnosy investorů.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Navíc investice do fosilních paliv dál pro finanční instituce představují enormní riziko, navzdory současným strmým vzestupům cen energií. Jak bude pokračovat energetická transformace, aktiva vázaná na fosilní paliva budou ztrácet na hodnotě a uvíznou na mělčině. Právě proto od začátku pandemie řada bank, penzijních fondů a globálních investičních domů začala od investic do fosilních paliv ustupovat.
Začalo to překvapivým výročním dopisem výkonného ředitele BlackRock Larryho Finka kolegům, v němž vypíchl změnu klimatu jako klíčové téma řízení rizik. Několik dní nato BlackRock oznámila, že jeden z jejích nejrychleji rostoucích fondů udržitelnosti přestane investovat do dehtových písků, jednoho z nejšpinavějších zdrojů paliv na planetě.
Akcionářský aktivismus funguje, to víme. Loni na valné hromadě největší japonské banky, Mitsubishi UFJ Financial Group, která má v aktivech zhruba 3,1 bilionu dolarů a je třetím největším věřitelem uhelného průmyslu na světě, předkladatelé z organizací 350.org Japan, Kiko Network, Rainforest Action Network a Market Forces společně navrhli klimatické usnesení. To chtělo informovat investory o rizicích spojených s pokračujícím financováním fosilních paliv a vyzvalo banku k přijetí strategie, která bude v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody. Banka během následujících měsíců zveřejnila deklaraci uhlíkové neutrality, aktualizovaný podnikatelský plán a upravený rámec environmentální a sociální politiky.
Po interakci mezi akcionáři a investory na valné hromadě HSBC v roce 2021 rovněž tato banka v březnu ohlásila, že bude omezovat financování fosilních paliv podle harmonogramu v souladu s cílem nepřekročit 1,5oC a že do konce roku 2022 aktualizuje své strategie pro oblast ropy, plynu a uhlí.
Klimatické hnutí z dobrého důvodu čím dál častěji pohlíží na valné hromady bank jako na efektivní jeviště pro uskutečňování intervencí. Poskytují scénu nejen pro usnesení akcionářů, ale i pro aktivisty vysílající jasné poselství širší komunitě v byznysu – jak se stalo při nedávné valné hromadě francouzské banky BNP Paribas v Paříži. Aktivisté také uskutečnili demonstrace při valných hromadách HSBC, Barclays a Standard Chartered, čímž některé finanční instituce přiměli k pokusu vyhnout se veřejné kritice za financování fosilních paliv přesunem svých schůzí online.
Pravda, za situace, kdy jsou akcie v sektoru fosilních paliv vysoko a závazky v oblastech ESG potenciálně tlačeny do ústraní naléhavějšími obavami trhu, by klimatické hnutí mohlo letos čelit protivětru. Hnací síly jiných nedávných událostí ale působí směrem vpřed. Klimatologové uveřejňují čím dál neúprosnější varování před tím, co nás čeká, pokud nezvládneme urychleně dekarbonizovat. Nahlíženo v náležitém kontextu je mírný nárůst cen akcií v sektoru fosilních paliv pouhý výkyv na pozadí rekordních teplot napříč Evropou, smrtících vln veder v Pákistánu a Indii a obav ze sucha všude na světě.
S ohledem na tato varování a zrychlující účinky změny klimatu je pro investory racionální očekávat v blízké budoucnosti mnohem přísnější regulaci uhlíku a veřejnou podporu pro obnovitelné zdroje. Tyto politiky budou mít v mnoha regionech světa podstatné ekonomické důsledky. Budou součástí rozsáhlejší globální transformace, která už naše ekonomiky posouvá jediným udržitelným směrem: k uhlíkové neutralitě.
Chtějí-li banky ukázat, že jsou věrohodné a berou vážně rizika, která jim a jejich akcionářům hrozí, využijí nynější sezóny valných hromad k prosazení klimatických usnesení a odstranění expanze investic do fosilních paliv ze svých plánů.
Z angličtiny přeložil David Daduč