10

Tvořivá destrukce v praxi

OXFORD – Během celých dějin vytvářel technologický pokrok obrovské bohatství, ale zároveň způsoboval hluboký rozvrat. Například ocelářský průmysl ve Spojených státech prošel v 60. letech výraznou proměnou, když miniocelárny postupně vytlačily velké integrované ocelárny a nakonec zcela zničily ekonomickou základnu měst, jako jsou Pittsburgh v Pensylvánii nebo Youngstown v Ohiu. Minocelárny ovšem výrazně zvýšily produktivitu a vytvořily nové typy zaměstnání jinde.

Příběh amerického ocelářství ilustruje důležité ponaučení z jevu, který ekonom Joseph Schumpeter nazýval „tvořivou destrukcí“: dlouhodobý hospodářský růst nespočívá jen ve zvyšování výkonu ve stávajících továrnách; předpokládá také strukturální změny v zaměstnanosti.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Podobný jev můžeme pozorovat i v současné revoluci informačních a komunikačních technologií (ICT), která zasahuje většinu oblastí moderního pracovního prostředí – včetně těch, jež nejsou přímo spojené s programováním či softwarovým inženýrstvím. Počítačové technologie vytvořily prosperující nové firmy (ba dokonce i firemní klastry), přičemž některé zaměstnance ve výrobě učinily nadbytečnými a vyvolaly úpadek starších průmyslových měst.

Metropole jako Detroit, Lille nebo Leeds však netrpí v důsledku klesajícího výkonu ve výrobě; výkon v těchto městech naopak v posledním desetiletí stoupá. Ve skutečnosti je jejich úpadek přímým důsledkem neschopnosti přilákat odlišné typy pracovních míst. Do značné míry je to politické selhání. Představitelé těchto měst by se měli přestat snažit konzervovat minulost podporou starých průmyslových oborů a místo toho by se měli zaměřit na řízení přechodu na nové formy práce. To vyžaduje lepší pochopení nově vznikajících technologií a také otázky, jak se tyto technologie liší od těch, které nahrazují.

Důležitou vlastností raných výrobních technologií průmyslové revoluce byla skutečnost, že nahradily relativně kvalifikované řemeslníky, což potažmo zvýšilo poptávku po nekvalifikovaných továrních dělnících. Podobně i montážní linka na výrobu automobilů Henryho Forda – zavedená v roce 1913 – byla výslovně konstruovaná tak, aby stroje obsluhovali nekvalifikovaní dělníci, což firmě umožnilo vyrábět populární Model T – první automobil, který si mohli dovolit středostavovští Američané.

Na velkou část příběhu průmyslového rozvoje v posledním století lze pohlížet prizmatem soupeření mezi stále vzdělanější pracovní silou a novými technologiemi, které se bez její kvalifikace obejdou. Už jsme viděli, jaký dopad – nejen na automobilový průmysl – mají roboti schopní provádět rutinní činnosti, které kdysi vykonávaly tisíce montážních dělníků se středními příjmy.

Ještě větší změny pracovního prostředí nás však teprve čekají. Ačkoliv dějiny nabádají k opatrnosti při předvídání dalšího vývoje technologického pokroku, už dnes máme slušnou představu o tom, co v dohledné budoucnosti dokážou počítače, poněvadž patřičné technologie se už vyvíjejí. Víme například, že širokou paletu kvalifikovaných profesí lze zjednodušit s pomocí velkých objemů dat a sofistikovaných algoritmů.

Jedním z často uváděných příkladů tohoto procesu je platforma eDiscovery společnosti Symantec Clearwell, která využívá jazykové analýzy k identifikaci obecných konceptů v dokumentech a chlubí se schopností analyzovat a protřídit více než 570 000 dokumentů za pouhé dva dny. Firma tak proměňuje právní profesi tím, že s využitím počítačů pomáhá s předprocesní analýzou a provádí úkony, které obvykle dělají koncipienti – a dokonce i smluvní či patentoví právníci.

Stejné je to i se zdokonalenou senzorovou technologií, díky níž bude mnoho pracovních míst v dopravě a logistice již brzy plně automatizováno. A není tak úplně přitažené za vlasy představit si, že díky samočinně řízeným automobilům, jaký vyvíjí například firma Google, se jednoho dne stanou nadbytečnými řidiči autobusů a taxíků. Automatizaci se nemusí vyhnout dokonce ani dosud bezpečná nekvalifikovaná povolání v sektoru služeb. Například poptávka po osobních robotech a robotech pro službu v domácnosti už dnes roste asi o 20% ročně.

Trhy práce možná znovu vstupují do nové éry technologických turbulencí a prohlubující se nerovnosti mezd. Tím se dostává do popředí obecnější otázka: Kde budou vznikat nové typy práce? Už dnes se objevují náznaky budoucího vývoje. Technologický pokrok vytváří poptávku po architektech a analyticích velkých objemů dat, specialistů na cloudové služby, vývojářů softwaru a profesionálů v oblasti digitálního marketingu – tato povolání přitom před pouhými pěti lety prakticky neexistovala.

Cenná ponaučení v otázce, jak by se města a státy měly adaptovat na tento vývoj, nabízí Finsko. Ekonomika této země zpočátku trpěla neschopností největší finské firmy Nokia adaptovat se na technologii chytrých telefonů. Od té doby však na platformách chytrých telefonů postavilo nový byznys hned několik finských start-upů. Do roku 2011 založili bývalí zaměstnanci Nokie 220 takových společností a ve firmě Rovio, která prodala více než 12 milionů kopií videohry „Angry Birds“ založené na smartphonové technologii, se to jen hemží bývalými zaměstnanci Nokie.

Tato transformace není náhodná. Rozsáhlé finské investice do vzdělání vytvořily přizpůsobivou pracovní sílu. A investicemi do přenosných kvalifikací, které se neomezují na konkrétní podniky či sektory a nejsou zranitelné vůči komputerizaci, nabídlo Finsko recept, jak se lze adaptovat na bouřlivé technologické změny.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Výzkumy naznačují, že navzdory rozšiřování technologií založených na velkých objemech dat bude mít pracovní síla dál komparativní výhodu v oblasti sociální inteligence a tvořivosti. Vládní rozvojové strategie by se proto měly zaměřit na prohlubování těchto schopností tak, aby pracovní síla s počítačovými technologiemi nesoupeřila, ale vhodně je doplňovala.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.