0

Kariérní poradenství pro jednadvacáté století

Jako univerzitní profesor slýchám spoustu obav o budoucí kariéru. Když se moji studenti připravují na vstup do pracovního života, který potrvá 50 let nebo i déle, prakticky všichni se snaží být při výběru kvalifikace, do níž se vyplatí investovat, futuristy. Pokud si vyberou povolání, které v příštím půlstoletí zaznamená úpadek, mohou toho hluboce litovat. Vědí, že ve středním věku se kariéra mění obtížně, a tak chtějí učinit správné rozhodnutí již jako velmi mladí.

Podle toho, co mi moji studenti říkají, panují všeobecné obavy z „komoditizace“ pracovních míst v moderní globální ekonomice tažené informačními technologiemi. Studenti mají strach, že v nadcházejících letech budou možná i vysoce kvalifikovaní lidé bez rozdílu najímáni a propouštěni, nakupováni a prodáváni jako tuny mědi nebo bedny s mraženými krocany. V souladu s tím by utrpělo také uspokojení z pracovního místa. Pokud totiž pracovní místo nevyžaduje nic více než znalost existujících technologií, pak je může kdekoliv na světě zastávat kdokoliv, kdo si tyto technologie osvojil, nebo v horším případě počítač.

Ačkoliv se totiž často předpokládá, že počítače nahradí pouze pracovní místa s nízkou kvalifikací, moji studenti mi připomínají něco jiného. Například lékařská odbornost je v jistých ohledech nahrazována diagnostickými systémy (expertními systémy) založenými na počítačích a velkou část práce, kterou kdysi dělali projektanti, nahradily systémy návrhů podporovaných počítačem (CAD systémy). Moji studenti se obávají, že podobné trendy mohou trvat i nadále, což sníží jistotu pracovního místa a omezí mzdovou úroveň, přičemž některá pracovní místa dokonce zcela zaniknou.

Někteří studenti si říkají, že je lepší nakupovat a prodávat než být nakupován a prodáván, a tak dospívají k závěru, že by se měli připravovat na kariéru v obchodě, financích nebo možná i v právu. Chtějí mít takovou kvalifikaci, která je udrží spíše mezi manažery než mezi jejich podřízenými, a někteří intuitivně cítí, že v těchto oborech existuje na mezinárodní úrovni větší jistota pracovního místa a lepší vyhlídky na kariéru. Naopak povolání, jako jsou medicína nebo strojírenství – tedy ta, jež vyžadují vysoce specializované technické vědomosti, které člověka nenaučí orientovat se v mezinárodní ekonomice –, moji studenti často pokládají za mimořádně náchylné ke komoditizaci.