0

Lze euro zachránit?

NEW YORK – Řecká finanční krize dala v sázku samotné přežití eura. Při vzniku eura se mnozí o jeho dlouhodobou životaschopnost obávali. Když šlo všechno dobře, na tyto obavy se zapomnělo. Otázka, jak by se dělaly úpravy, kdyby část eurozóny zasáhl silný negativní šok, ale přetrvávala. Fixace směnného kurzu a delegace měnové politiky na Evropskou centrální banku zlikvidovaly dva primární prostředky, jimiž národní vlády stimulují své ekonomiky, aby předešly recesi. Co by je mohlo nahradit?

Nositel Nobelovy ceny Robert Mundell předestřel podmínky, za nichž by jednotná měna mohla fungovat. Evropa tehdy tyto podmínky nesplnila; a nesplňuje je dosud. Odstraněním legislativních překážek pohybu pracovních sil sice vznikl jednotný trh práce, ale mobilita v americkém stylu je vzhledem k jazykovým a kulturním odlišnostem nedosažitelná.

Evropa navíc nemá způsob, jak zemím, které se potýkají s vážnými problémy, pomoci. Vezměme si Španělsko, kde míra nezaměstnanosti činí 20 % – a mezi mladými lidmi přesahuje 40 %. Před krizí hospodařilo s fiskálním přebytkem; po krizi už se jeho schodek zvýšil na víc než 11 % HDP. Podle pravidel Evropské unie teď ale Španělsko musí osekávat výdaje, což pravděpodobně ještě zhorší nezaměstnanost. Jak tamní ekonomika zpomaluje, zlepšení fiskálního postavení může být minimální.

Někteří lidé doufali, že řecká tragédie přesvědčí tvůrce politik, že bez větší spolupráce (včetně fiskální výpomoci) nemůže euro uspět. Jenže Německo (a jeho Ústavní soud) se postavilo proti tomu, aby se Řecku potřebná pomoc poskytla, zčásti ze vstřícnosti k veřejnému mínění.