Po získání nezávislosti v roce 1947 zůstávala Indie po mnoho let velkou a chudou zemí. Jedna vláda za druhou přijímaly politiku, která učinila z indického státu motor růstu a rozvoje, přičemž zároveň silně omezovala hospodářské vztahy se zbytkem světa.
Počet obyvatel Indie je dnes mnohem vyssí a země je stále chudá - ne vsak tak chudá, jak mohla být. Před více než deseti lety totiž indická ekonomika nabrala nový směr, který vedl ke zrychlení růstu a snížení chudoby. Zahraniční obchod byl liberalizován a vláda odstranila mnohé kontrolní páky na domácí investice. Jestě příznačnějsí je zřejmě skutečnost, že myslenkové založení mnoha indických intelektuálů a spičkových politiků se proměnilo ve prospěch tržněji orientovaného přístupu včetně větsího začlenění do světové ekonomiky.
Pro rozvoj Indie to představuje klíčový průlom. Jak ve své nedávné analýze slabého výkonu německého hospodářství po znovusjednocení země podotýká nositel Nobelovy ceny James Heckman, nové příležitosti v oblasti technologií a obchodu zvýsily náklady na zachování statu quo. ,,Vítězem ve světovém obchodu přístí generace,`` uvádí Heckman, ,,se stanou země, které dokážou pružně reagovat prostřednictvím vzdělané pracovní síly.``
Po získání nezávislosti v roce 1947 zůstávala Indie po mnoho let velkou a chudou zemí. Jedna vláda za druhou přijímaly politiku, která učinila z indického státu motor růstu a rozvoje, přičemž zároveň silně omezovala hospodářské vztahy se zbytkem světa.
Počet obyvatel Indie je dnes mnohem vyssí a země je stále chudá - ne vsak tak chudá, jak mohla být. Před více než deseti lety totiž indická ekonomika nabrala nový směr, který vedl ke zrychlení růstu a snížení chudoby. Zahraniční obchod byl liberalizován a vláda odstranila mnohé kontrolní páky na domácí investice. Jestě příznačnějsí je zřejmě skutečnost, že myslenkové založení mnoha indických intelektuálů a spičkových politiků se proměnilo ve prospěch tržněji orientovaného přístupu včetně větsího začlenění do světové ekonomiky.
Pro rozvoj Indie to představuje klíčový průlom. Jak ve své nedávné analýze slabého výkonu německého hospodářství po znovusjednocení země podotýká nositel Nobelovy ceny James Heckman, nové příležitosti v oblasti technologií a obchodu zvýsily náklady na zachování statu quo. ,,Vítězem ve světovém obchodu přístí generace,`` uvádí Heckman, ,,se stanou země, které dokážou pružně reagovat prostřednictvím vzdělané pracovní síly.``