Bushova administrativa předložila tři zásadní důvody proč jít do války v Iráku. Alespoň věrohodný zůstává jen jeden: potřeba transformovat Střední východ skrze demokratizaci a podkopat tak podporu teroristů. Je však tento argument skutečně zakotven v realitě víc než dřívější tvrzení administrativy o „bezprostřední“ hrozbě zbraní hromadného ničení nebo o údajné podpoře pro al-Káidu ze strany Saddáma Husajna?
V situaci, kdy inspektoři po invazi hlásí, že žádné zásoby zbraní hromadného ničení neexistovaly, a výzvědné služby jsou přesvědčené, že čistým důsledkem irácké války je posílení náboru rekrutů pro al-Káidu napříč islámským světem, Bushova administrativa pochopitelně zdůrazňuje tvrzení o demokratizaci. Tento argument se vskutku stal předním tématem Bushova druhého funkčního období. Jak to ve svém nedávném projevu v Káhiře vyjádřila ministryně zahraničí Condoleezza Riceová: „Svoboda a demokracie jsou jediné natolik silné ideje, že dokáží překonat nenávist, nejednotu a násilí.“
Cynici na takové vyjádření pohlížejí jako na oportunistický argument, který se dostal do popředí jen proto, že zbylé dva důvody pro válku selhaly. Ba co je důležitější, cynici rovněž zpochybňují platnost argumentu, jímž administrativa dává do souvislosti demokracii a úbytek terorismu. Konec konců, nedávné teroristické útoky v Londýně provedli britští občané v jedné z nejstarších demokracií na světě. Nejhorší teroristický útok ve Spojených státech před 11. zářím 2001 taktéž spáchal americký občan.
Bushova administrativa předložila tři zásadní důvody proč jít do války v Iráku. Alespoň věrohodný zůstává jen jeden: potřeba transformovat Střední východ skrze demokratizaci a podkopat tak podporu teroristů. Je však tento argument skutečně zakotven v realitě víc než dřívější tvrzení administrativy o „bezprostřední“ hrozbě zbraní hromadného ničení nebo o údajné podpoře pro al-Káidu ze strany Saddáma Husajna?
V situaci, kdy inspektoři po invazi hlásí, že žádné zásoby zbraní hromadného ničení neexistovaly, a výzvědné služby jsou přesvědčené, že čistým důsledkem irácké války je posílení náboru rekrutů pro al-Káidu napříč islámským světem, Bushova administrativa pochopitelně zdůrazňuje tvrzení o demokratizaci. Tento argument se vskutku stal předním tématem Bushova druhého funkčního období. Jak to ve svém nedávném projevu v Káhiře vyjádřila ministryně zahraničí Condoleezza Riceová: „Svoboda a demokracie jsou jediné natolik silné ideje, že dokáží překonat nenávist, nejednotu a násilí.“
Cynici na takové vyjádření pohlížejí jako na oportunistický argument, který se dostal do popředí jen proto, že zbylé dva důvody pro válku selhaly. Ba co je důležitější, cynici rovněž zpochybňují platnost argumentu, jímž administrativa dává do souvislosti demokracii a úbytek terorismu. Konec konců, nedávné teroristické útoky v Londýně provedli britští občané v jedné z nejstarších demokracií na světě. Nejhorší teroristický útok ve Spojených státech před 11. zářím 2001 taktéž spáchal americký občan.