0

Může se Asie osvobodit od MMF?

BERKELEY – O konečném cíli Chiangmaiské iniciativy (CMI), systému asijských finančních podpor vytvořeném v roce 2000 v tomto thajském městě, nikdy nebylo pochyb. Cílem je samozřejmě založit Asijský měnový fond, tj. regionální alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu, jehož útlocitná služba během finanční krize v letech 1997-98 nebyla zapomenuta ani odpuštěna.

Prozatím však byla CMI jen koněm bez sedla. Její úvěry a swapy nikdy nebyly aktivovány. Tíseň po pádu Lehman Brothers by k tomu byla očividnou příležitostí. Výmluvné však je, že Bank of Korea jakožto nejhůře postižená centrální banka dojednala měnový swap v objemu 30 miliard dolarů nikoliv se svými partnery ze skupiny ASEAN+3, nýbrž s americkým Federálním rezervním systémem.

Dnes se nám tvrdí, že ASEAN+3 dosáhl dalšího obrovského průlomu – takzvané Multilateralizace Chiangmaiské iniciativy (CMIM), jejímž cílem je převedení bilaterálních swapů a úvěrů do regionálního rezervního fondu. Tento cíl byl stanoven v roce 2005 a minulý měsíc dojednali ministři financí ASEAN+3 podrobnosti: specifikovali příspěvky do fondu v objemu 120 miliard dolarů, definovali nároky na půjčky a přidělili hlasovací podíly.

Dohoda o příspěvcích je prý významná, poněvadž Čína i Japonsko do fondu přispějí 32 procenty. V předchozích regionálních dohodách, jako jsou úpisy kapitálu do Asijské rozvojové banky, byla totiž Čína vždy pokládána za druhořadou mocnost a žádal se od ní nižší příspěvek. V roce 1997 dokonce Peking nereflektoval na japonský návrh na vytvoření Asijského měnového fondu právě kvůli obavám, že by v něm hrál druhé housle. Díky tomu, že je dnes Čína uznána za rovnocenného partnera, nebude stát v cestě další spolupráci.