Bushení do lidských práv

Kdyby se vlády posuzovaly podle jejich dobrých úmyslů, zastánci toho, že americká zahraniční politika má zdůrazňovat mezinárodní prosazování lidských práv, by se ze znovuzvolení prezidenta George W.�Bushe měli radovat. Skutečně, žádný prezident USA o americkém úkolu prosazovat ve světě svobodu dosud nehovořil častěji a důrazněji.

Národní bezpečnostní strategie Spojených států, již Bushova administrativa zveřejnila v�září 2002, se hemží ostře formulovanými závazky k�prosazování lidských práv. Zprávy o stavu dodržování lidských práv v�jednotlivých zemích světa, publikované ministerstvem zahraničí, si co do výstižnosti i úplnosti udržují vysoký standard, jehož dosáhly za Clintonovy administrativy. Pod prezidentem Bushem USA zaujaly rozhodný postoj k�poměrům v�oblasti lidských práv nejen v�psaneckých státech, jako je Barma, Kuba a Sýrie, ale i ve strategicky významných zemích jako Egypt, Uzbekistán a Čína.

Přesto ti, kdo se zabývají dopady Bushovy administrativy na mezinárodní lidskoprávní praxi, často tvrdí, že Bushovo znovuzvolení způsobí v�oblasti lidských práv dlouhodobou, ba možná nevratnou újmu. Jak si tento zjevný rozpor vysvětlit?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/DTrhNlF/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.