Bushova cestovní mapa k neúspěchu na Středním východě

Šest dlouhých let selhávajících politik pro Střední východ konečně prezidenta George W. Bushe přivedlo k poznání, že alianci umírněnců v regionu, po níž prahne, lze vybudovat pouze prostřednictvím arabsko-izraelského míru. Vskutku, možnost zachránit americké postavení v regionu mu dává jedině účinné řešení izraelsko-arabského sporu. Avšak současné kolo budování míru, do něhož se Amerika nedávno pustila, nejenže přichází příliš pozdě v politickém životě vysíleného prezidenta, který už prohrál doma i v zahraničí, ale také je špatně koncipované a nepřesvědčivé.

Neoblomný odpor ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové vůči zaangažování Syřanů není právě moudrou politikou. Pro Izrael i pro Spojené státy je sázka na mírové regionální uspořádání až příliš vysoká, než aby bylo dobré trvat na odmítání prověřit současnou mírovou ofenzivu syrského prezidenta Bašára al-Asada. Jablko sváru, kvůli němuž předchozí pokusy o dosažení izraelsko-syrského míru ztroskotaly, má realistická řešení, jak nedávno prokázaly neoficiální mírové rozhovory mezi bývalým izraelským představitelem a Syřanem s úzkými vazbami na režim.

Slibné není ani lpění Riceové na zkrachovalé „cestovní mapě“ k izraelsko-palestinskému urovnání. Cestovní mapa, připouštějící odklady a vytáčky obou stran, byla od počátku nepodařená. Téměř čtyři roky po jejím prvním vyhlášení ještě ani jedna strana nedokázala shromáždit politickou vůli potřebnou k zavedení jejích základních opatření. Ani podivná myšlenka palestinského státu s „dočasnými hranicemi,“ vyhrazená pro druhou fázi, není pro Palestince lákavá.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/ij2p05Q/cs;