0

Bushovy dluhy z hazardu

Hospodářská politika George W. Bushe byla a je založena na mimořádně bezohledném hazardu, který odráží politickou koalici dvou významných sil: superboháčů a evangelických křesťanů. Tato politika selhává a globální finanční trhy na to reagují negativně, čímž vnášejí do světové ekonomiky ještě větší nejistotu; na obzoru se přitom rýsuje jen pramalá úleva, poněvadž Amerika vstupuje do období vleklých politických šarvátek a patu.

Superboháči měli při vstupu do Bushovy koalice jediný prvořadý cíl: daňové škrty, z nichž nesmírně vytěžily nejbohatší domácnosti. Evangelíci se pak nechali naverbovat na základě takzvaných „rodinných hodnot“, což znamená odpor vůči potratům a sňatkům osob stejného pohlaví, a na základě příslibů aktivní vládní podpory náboženským aktivitám včetně přímých plateb náboženským skupinám za sociální služby, které poskytují na místní i mezinárodní úrovni.

Bushův tým věřil, že se mu daňové škrty pro bohaté nakonec podaří vykompenzovat snížením vládních výdajů, ale nikdy to nevysvětlil veřejnosti. Místo toho čtyři roky předstíral, že na rozpočtových schodcích příliš nezáleží. Teprve po Bushově znovuzvolení začali jeho lidé vysvětlovat, že velké rozpočtové schodky způsobené převážně nižšími daňovými výnosy budou vyžadovat rázné škrty v sociálním zabezpečení, výdajích na zdravotní péči a dalších oblastech.

Většina Američanů, kteří v Bushově prvním volebním období daňové škrty podporovali, protože jim dávaly něco málo peněz navíc, však nepodporuje útok na základní vládní služby, jenž poté následoval. Tento odpor se přitom vztahuje i na křesťanské evangelické voliče, kteří bývají často příslušníky zaměstnanecké a středostavovské vrstvy odkázané na mnoho druhů vládních sociálních služeb. Třebaže mnozí křesťanští fundamentalisté navenek hlásají víru ve „volný trh“, jako voliči podporují vládou financované penze, zdravotnictví a další veřejné služby.