Bushovo čtyřleté selhávání

Mnoho lidí po celém světě je překvapeno, jak málo pozornosti se v předvolební kampani amerického prezidenta Bushe dostává ekonomice. Mne to však nepřekvapuje: kdybych byl prezidentem Bushem, byla by ekonomika posledním, o čem bych chtěl mluvit.

Přesto se mnozí lidé dívají na americkou ekonomiku i po posledních třech a půl letech s jistou závistí. Hospodářský růst - jehož tempo dosahovalo v průměru 2,5% ročně - byl sice citelně pomalejší než za Clintonovy éry, ale v porovnání s chudokrevným jednoprocentním růstem v Evropě stále působí zdravě.

Tyto statistické údaje však maskují do očí bijící skutečnost: totiž že průměrná americká rodina je na tom hůře než před třemi a půl lety. Střední reálný příjem poklesl o více než 1 500 dolarů a americké rodiny drtí opožďování růstu mezd za inflací a prudký vzestup klíčových výdajů na domácnost. Stručně řečeno měli z celého hospodářského růstu prospěch pouze lidé na vrcholu distribuce příjmů, tedy stejná skupina, které se v posledních třiceti letech vedlo tak dobře a jež nejvíce vydělala na Bushových daňových škrtech.