PAŘÍŽ – Americký ministr obrany Robert Gates během návštěvy na Středním východě varoval, aby nepřátelé Spojených států nevyužívali tamního mocenského vakua ke snaze změnit status quo nebo podrýt cíle nového amerického prezidenta. Velká výzva v tomto ohledu teď však dosti ironicky přichází od hlavního spojence Ameriky v regionu, od Izraele.
Izraelští zastánci tvrdé linie přirozeně želí konce Bushovy vlády, neboť vědí, že i když prezident Barack Obama politiku USA vůči Izraeli dramaticky nezmění, nebude po převzetí moci opakovat Bushovu bezpodmínečnou podporu.
Izraelští příznivci tvrdého postupu brali „válku proti teroru“ i válku v Iráku za vlastní, podporovali Bushovu válečnou rétoriku a izolaci Íránu a neokonzervativce pokládali za své blízké. Konkrétně sdíleli přesvědčení neokonů, že vojenská intervence je legitimní a účinný způsob jak dosáhnout politické změny. Právě té se izraelská vláda pokusila docílit roku 2006 „rozdrcením Hizballáhu“ v Libanonu. Teď se o totéž pokouší v Gaze.
PAŘÍŽ – Americký ministr obrany Robert Gates během návštěvy na Středním východě varoval, aby nepřátelé Spojených států nevyužívali tamního mocenského vakua ke snaze změnit status quo nebo podrýt cíle nového amerického prezidenta. Velká výzva v tomto ohledu teď však dosti ironicky přichází od hlavního spojence Ameriky v regionu, od Izraele.
Izraelští zastánci tvrdé linie přirozeně želí konce Bushovy vlády, neboť vědí, že i když prezident Barack Obama politiku USA vůči Izraeli dramaticky nezmění, nebude po převzetí moci opakovat Bushovu bezpodmínečnou podporu.
Izraelští příznivci tvrdého postupu brali „válku proti teroru“ i válku v Iráku za vlastní, podporovali Bushovu válečnou rétoriku a izolaci Íránu a neokonzervativce pokládali za své blízké. Konkrétně sdíleli přesvědčení neokonů, že vojenská intervence je legitimní a účinný způsob jak dosáhnout politické změny. Právě té se izraelská vláda pokusila docílit roku 2006 „rozdrcením Hizballáhu“ v Libanonu. Teď se o totéž pokouší v Gaze.