0

Bush poražen u Nejvyššího soudu, Amerika vítězí

Dva výnosy Nejvyššího soudu Spojených států tento týden odmítly rozsáhlé válečné pravomoci, které si osoboval prezident Bush. V případu Jásira Hamdího soud neuznal tvrzení administrativy, že vojenské orgány mohou bez omezení zadržovat občana USA coby „nepřátelského bojovníka", aniž by mu kdy daly příležitost bránit se proti důvodu věznění před nezávislým rozhodcem. V kauze, již zahájilo čtrnáct cizích státních příslušníků, zase soud zavrhl argument vlády, že vzhledem k tomu, že námořní základna USA v zálivu Guantánamo formálně spadá pod kubánskou svrchovanost, americkým soudům jejich působnost neumožňuje zaobírat se právními nároky vznášenými osobami, které nemají právo se vyjadřovat k tomu, kde se armáda USA rozhodla je držet.

Ač se to ani v jednom z případů nezmiňuje, v úvaze soudců zřejmě sehrálo jistou roli jak skandální zacházení s iráckými vězni v Abú Ghrajb, tak zjištění, že vysoce postavení vládní právníci připravovali důvěrná memoranda schvalující mučení. Administrativa v zásadě řekla: „Důvěřujte nám, že budeme jednat správně." Soud byl očividně názoru, že takovou důvěru si vláda nezaslouží.

Guantánamskou kauzu, která byla v centru značné mezinárodní pozornosti, mohla ovlivnit další nevyřčená úvaha. V nedávných letech většina soudců Nejvyššího soudu vyjádřila multilateralistický náhled na americké právo, který stojí v příkrém rozporu s unilateralismem Bushovy administrativy.

Ve virginském případu v roce 2002 nejvyšší soud například prohlásil, že americká ústava zakazuje popravu mentálně zaostalých jedinců jako „krutý a neobvyklý trest". Přestože převážná část rozboru soudu se zaměřovala na domácí zřetele, soudci se též odvolali na právní záznam v archivu Evropské unie, v němž se popisuje valný nesouhlas světového společenství s takovou praxí. V loňském výnosu zrušujícím texaský zákaz stejnopohlavní sodomie soud taktéž citoval rozhodnutí anglického parlamentu z roku 1967 a výnos Evropského soudu pro lidská práva z roku 1981.