Jak (ne)propíchnout bublinu

ŘÍM: „Rychle zbohatnout“: pro tisíce lidí po celém světě to v dnešní době znamená investovat na kapitálových trzích. Staří lidé, přes své domácí počítače, investují vlastní úspory a důchody; mladí muži i ženy se vzdávají práce za mzdu a hledají možnosti velkých výnosů z akcií, jež přes Internet nabízejí všemožné společnosti. Vzhledem k dalšímu globálně-tržnímu zmatku a chaosu posledních 10-ti dnů, je zřejmé, že poučení o historických meznících výkonů kapitálových trhů není nikdy marné a stává se povinnou, ke střízlivosti vedoucí zkušeností pro všechny investory, zkušené i ty nové, a to kdekoliv na světě.

Za posledních sto let ve Spojených státech vynesly investice do cenných papírů v průměru o 6% více než bezpečné investice do krátkodobých státních obligací. Tento rozdíl byl po dlouhý čas víceméně stabilní, třebaže mezi 1947 až 1994 to bylo o něco více než 8%. Tato čísla jsou celkem shodná s údaji v mnoha dalších zemích. Například v Itálii mezi roky 1961 a 1994 přinesly kapitálové investice průměrný zisk okolo 6% vyšší než investice do státních pokladničních poukázek. Jistě, byla tam zcela výjimečná období, jako například v padesátých letech, kdy se rozdíl mezi investicemi do cenných papírů na Milánské burze a pokladničními poukázkami vyšplhal na více jak 22%. Ovšem existovala i nešťastná údobí, a příkladem by mohly být hned následující dekáda (1961-1970), kdy průměrný rozdíl dosahoval –2%.

Vyšší zisky znamenají také vyšší rizika. Je to přesně tak jednoduché, jak to zní. Kdyby například, nějaký investor místo toho, aby své peníze vložil do některé z 500 největších společností indexu Standard & Poor, kótovaného na Wall Streetu, investoval své úspory do malých, a začasto velice inovátorských společností (ve finančním světě často zvaných „small caps“), jeho zisky by za posledních 50 let vzrostly o dalších 6%, tj. o nějakých 15% více, než jakého bylo dosaženo z ultra-bezpečných státních obligací. Nicméně riziko, kterému by takový investor čelil, by bylo rovněž dvojnásobné, protože index rizikovosti výnosu zisku (tzn. jeho nejistoty), který byl za stejných 50 let u krátkodobých státních obligací na úrovni 3%, dosahoval u společností z S&P indexu již obludných 17% a u akcií tzv. small-cup-společností dokonce 30%.

https://prosyn.org/Vj6RKcdcs