7

Dvojí zkouška pro EU

MNICHOV – Letošní červen má nakročeno k tomu, aby se stal pro Evropskou unii osudovým měsícem. Jednadvacátého června zveřejní německý Ústavní soud nález v otázce zpochybnění programu nákupu dluhopisů, jenž tvoří klíčovou součást reakce Evropské centrální banky na dluhovou krizi v Evropě. A o dva dny později voliči ve Velké Británii rozhodnou, zda by jejich země měla vystoupit z EU. Obě rozhodnutí budou mít vážné důsledky pro dlouhodobou politickou a ekonomickou stabilitu unie.

Rozhodování německého soudu je méně spektakulární, avšak dotýká se samotného srdce výkladu Maastrichtské smlouvy Evropskou centrální bankou. Žalobci, mezi nimiž figurují i členové Bundestagu, vyjadřují pochybnosti, zda se Bundesbanka smí účastnit programu přímých měnových transakcí (OMT) Evropské centrální banky. Podle jejich názoru totiž tento program porušuje články 123 a 125 Smlouvy o EU, jež podle nich zakazují vládní sanace prostřednictvím rotaček na peníze. Konkrétně vznesli námitky proti neomezenému závazku ECB (prezident ECB Mario Draghi použil dnes už slavný výrok „ať to stojí, co to stojí“) nakupovat vládní cenné papíry států zasažených krizí.

Podle podmínek OMT se už investoři, kteří nakoupí takové cenné papíry, nemusí obávat potenciálního státního bankrotu. Než se totiž riziko bankrotu objeví, bude ECB k dispozici, aby vykoupila ohrožené cenné papíry z portfolií investorů. Stačí se přihlásit u Evropského stabilizačního mechanismu, fondu schopného poskytovat rychlou finanční pomoc všem členům eurozóny. Riziko bankrotu se tak přenáší z držitelů cenných papírů na daňové poplatníky v ekonomicky zdravých zemích eurozóny, kteří by u vládních dluhopisů natrvalo ztratili úrokový příjem.

Otázka na německý Ústavní soud zní, zda je tato úprava, kterou už požehnal Evropský soudní dvůr (ECJ), v souladu s německou ústavou – konkrétně zda OMT nepodkopává rozpočtové pravomoci Bundestagu. O této otázce nemůže rozhodnout ECJ.