0

Jak vybudovat trhy, jaké potřebujeme

VÍDEŇ – Největší výzvou současné světové finanční krize je zdánlivá nemožnost pochopit a řídit její různorodost. Šíření problémů se opravdu zdá téměř nezvladatelné. Plány na řešení krize se v�jedné zemi za druhou znovu a znovu předělávají a restrukturalizují. Staré modely výkladu ekonomiky jsou za zenitem. Po celém světě stojí vlády před zásadními rozhodnutími o budoucí podobě svých ekonomik a společností.

Krize rizikových hypoték z počátku roku 2007 se vyvinula nejprve ve finanční krizi a nakonec v�recesi. K�již existujícím ekonomickým problémům se zakrátko přidaly další: ceny energií a potravin vyletěly a zase spadly jako jojo, hrozby změny klimatu začaly být ještě zřetelnější než kdy dřív a nevyhovující rozložení globální politické moci se dožadovalo řešení.

Nedávné sociální nepokoje v�Řecku, Lotyšsku a Litvě ukázaly, že politická stabilita je dnes křehká i uvnitř Evropské unie. Ostatně společenské předivo se napíná až k�prasknutí po celém světě, od Mexika po Indonésii, a dokonce Čínu. Znepokojení ještě zesiluje všeobecný nedostatek finančních prostředků u rozsáhlých skupin lidí, kteří nemají se vznikem dnešní krize nic společného, a přece nesou její bolestivé dopady.

Tyto společenské obavy se neřeší, protože finanční meze vlád už zatěžkávají záchranné injekce do finančního sektoru, stimulační balíčky a pomoc pro podlomené branže se silnými lobby. Skutečnost, že zastánci bezpodmínečné privatizace teď hlasitě vyzývají ke státní podpoře, by byla důvodem k�cynickému smíchu, kdyby nebezpečí nebylo tak velké. Vždyť nemilosrdná otázka, s�níž se teď vlády musejí vypořádat, zní: existuje alternativa k�islandské havarijní trajektorii?