0

Schůzka dvou Kimů: a co dál?

PCHJONGJANG: Taje konečně poslední ledovec studené války? Summit mezi jihokorejským prezidentem Kim Te-džungem a severokorejským “nejdražším vůdcem” Kim Čong-ilem dal oběma stranám korejského poloostrova naději, že pětapadesát let trvající období studených i vznětlivých válek se chýlí ke konci. Vzhledem k tomu, že Korejský poloostrov je v současné době jedním z nejvýbušnějších míst planety s vysokým rizikem použití jaderných zbraní ze strany Severní Koreje, mohl by z případného uvolnění vztahů mezi oběma zeměmi vytěžit celý svět.

Kim Te-džungova návštěva Severní Koreje dala Kim Čung-ilovi historickou příležitost sdělit celému světu, že Severní Korea je připravena rozbít skořápku izolace, do níž se sama uzavřela. Veřejným a tolik dramatickým podáním ruky a objetím s jihokorejským prezidentem dal severokorejský vůdce otevřeně najevo, že proces normalizace politických a ekonomických vztahů mezi oběma Korejemi myslí vážně. Vřelost jeho uvítání byla pro celý svět znamením, že Severní Korea se vskutku otevírá; a pro Severokorejce byla důkazem, že jejich vláda se opravdu hodlá změnit – jak, to se ovšem stále neví – neboť si uvědomuje, že v rapidně se globalizujícím světě musí přežít. V Kim Čong-ilově jednání byla kromě toho zjevná snaha předvést se jako vážený a racionální vůdce, nikoli jako onen bezútěšný a uzavřený samotář, o kterém se píše v novinách.

Oba Kimové se v zásadě dohodli na tom, že budou ve svém konání směřovat ke znovusjednocení, a to “nezávisle” na vnějších vlivech, a že budou hledat oboustranně přijatelný kompromis mezi jihokorejskou představou severo-jižního společenství či “konfederace” a severokorejskou ideou “federace s omezenými pravomocemi”. Slíbili, že pomohou rodinám rozděleným demilitarizovanou zónou, aby se mohly po půlstoletí opět setkat, a přislíbili podpořit vzájemnou výměnu v různých oblastech včetně ekonomické spolupráce. Tyto záležitosti by měla mít na starosti pravidelná korejsko-korejská vládní zasedání.

Tato prohlášení sice mohou znít jako tradiční závan dobré vůle, jehož jsme svědky na konci všech podobných schůzek, velmi otevřená gesta obou vůdců však jsou, zdá se, pravým impulsem k posunu vpřed. Skutečnou zkoušku toho, jak daleko a rychle tento proces může zajít, lze očekávat ve chvíli, kdy – jestli vůbec – se Kim Čong-il odhodlá oplatit návštěvu svého protějšku návštěvou Soulu, jak slíbil, že učiní, “až přijde vhodný čas”.