0

Jak stavět na euru

Euro už je na světě šest let. Je na čase zvážit, jak si vede a zda naplňuje naděje, jež doprovázely jeho zrod.

Tyto naděje nebyly skromné. Od jednotné evropské měny se očekávalo, že díky snížení transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika vyústí v plně integrované trhy produktů a financí. To pak mělo zajistit vyšší zisky z obchodu, silnější konkurenci, mohutnější přeshraniční kapitálové toky, nižší výpůjční náklady a více příležitostí pro sdílení rizik, což vše mělo podle očekávání nakonec posílit investice a produktivitu.

Realita zklamala. Ve srovnání s pěti lety před zavedením eura v roce 1999 růst produktivity v Itálii, Německu, Španělsku a Nizozemsku zpomalil, zatímco v Dánsku, Švédsku a Británii, tedy členských zemích Evropské unie, jež zůstaly stranou, za stejné období zrychlil nebo zůstal beze změny. Vskutku, zdá se, že kromě Francie coby skutečné výjimky nebylo euro pro země, jež jej přijaly, žádným požehnáním.

Proč takové zklamání? Nedokázaly se očekávané přínosy nové měny projevit v praxi? Této otázce se věnuje několik nedávných ekonomických studií, jež sledují celou škálu ukazatelů.