2

Evropská bitva o rychlý internet

LONDÝN – Mezi mnoha úkoly, před nimiž stojí nová Evropská komise, figuruje také otázka, jak poskytnout ultrarychlé širokopásmové připojení k internetu všem 500 milionům obyvatel Evropské unie bez zvýšení daní či vyvolání bankrotu evropských telekomunikačních společností. Tento požadavek vede mnoho lidí k tomu, že vyzývají k vyšším příspěvkům internetové giganty typu Google, Netflix či Facebook, kteří jsou často terčem kritiky za to, že nepřikládají ruku k dílu – a dokonce jsou pranýřováni coby „solitéři“ drancující evropská aktiva a trhy. Je tato kritika podložená?

Jedním slovem: není. Skutečnost je taková, že velké internetové společnosti – z nichž většina sídlí ve Spojených státech – už dnes přispívají miliardami dolarů na zavádění a udržování sítí a datových center, které jsou pro fungování internetu nezbytné.

Tyto společnosti v posledních třech letech přímo investovaly více než 75 miliard eur do internetové infrastruktury, přičemž jejich výdaje se během tohoto období zvyšovaly zhruba o 10% ročně. Navíc se účastnily konsorcií, které investovaly více než 500 milionů eur do pokládky transpacifického podmořského optického kabelu, jenž je v provozu od roku 2010, a do 8300 kilometrů dlouhého kabelu vedoucího z jihovýchodní Asie do Japonska, který byl zprovozněn v loňském roce.

Je to však Evropa, která získala lví podíl z globálních investic do internetové infrastruktury – v posledních třech letech to bylo 25 miliard eur neboli téměř třetina celkové částky. Společnost Google nedávno oznámila výstavbu nového datového centra v Nizozemsku v ceně 600 milionů eur a už dnes vydatně investuje do datových center ve finské Hamině a belgickém Saint-Ghislainu. A Facebook založil vlastní datové centrum ve švédském Luleå.