LONDÝN – Evropská unie se ve Velké Británii nikdy netěšila zvláštní oblibě. Britové vstoupili do unie pozdě a 23. června budou odpovídat na otázku, zda z ní chtějí předčasně vystoupit. Výsledek referenda nebude pro vládu právně závazný; je však nemyslitelné, že by Británie v unii setrvala, pokud se veřejnost vysloví pro odchod.
Těžiště britské debaty o Evropě se během let posunulo. V 60. a 70. letech otázka zněla, zda si Británie může dovolit nevstoupit do tehdejšího Evropského hospodářského společenství. Panovaly obavy, že Velká Británie zůstane za branami nejrychleji rostoucího trhu na světě a že se v ohrožení ocitne také její vztah se Spojenými státy: západní aliance měla stát na dvou pilířích, přičemž jedním z nich neměla být zakrnělá Británie, nýbrž Evropa.
Dnes je hlavním tématem britské debaty nikoliv síla, ale vysílenost Evropy. Britové vnímají situaci tak, že oni si vedou docela dobře, kdežto Evropa špatně. A Evropa jako by skutečně byla už od krachu v roce 2008 symbolem neúspěchu. Kromě Británie a Německa v ní téměř neexistuje hospodářský růst. Nedokáže bránit své hranice před teroristy („Evropa není bezpečná,“ hlásá Donald Trump). Její instituce postrádají legitimitu. Skládá se z 28 kvazisuverénních členů, takže nemůže jednat, ale jen vydávat záměry jednat. Není divu, že se projevuje tíhnutí k obnově státní suverenity, kde dosud spočívá určitá rozhodovací síla.
LONDÝN – Evropská unie se ve Velké Británii nikdy netěšila zvláštní oblibě. Britové vstoupili do unie pozdě a 23. června budou odpovídat na otázku, zda z ní chtějí předčasně vystoupit. Výsledek referenda nebude pro vládu právně závazný; je však nemyslitelné, že by Británie v unii setrvala, pokud se veřejnost vysloví pro odchod.
Těžiště britské debaty o Evropě se během let posunulo. V 60. a 70. letech otázka zněla, zda si Británie může dovolit nevstoupit do tehdejšího Evropského hospodářského společenství. Panovaly obavy, že Velká Británie zůstane za branami nejrychleji rostoucího trhu na světě a že se v ohrožení ocitne také její vztah se Spojenými státy: západní aliance měla stát na dvou pilířích, přičemž jedním z nich neměla být zakrnělá Británie, nýbrž Evropa.
Dnes je hlavním tématem britské debaty nikoliv síla, ale vysílenost Evropy. Britové vnímají situaci tak, že oni si vedou docela dobře, kdežto Evropa špatně. A Evropa jako by skutečně byla už od krachu v roce 2008 symbolem neúspěchu. Kromě Británie a Německa v ní téměř neexistuje hospodářský růst. Nedokáže bránit své hranice před teroristy („Evropa není bezpečná,“ hlásá Donald Trump). Její instituce postrádají legitimitu. Skládá se z 28 kvazisuverénních členů, takže nemůže jednat, ale jen vydávat záměry jednat. Není divu, že se projevuje tíhnutí k obnově státní suverenity, kde dosud spočívá určitá rozhodovací síla.