0

První britská invaze do Iráku

K první britské intervenci na území dnešního Iráku došlo na počátku první světové války. Britské cíle se nejprve omezovaly na ochranu dodávek ropy. Brzy se rozšířily o dobytí Bagdádu, hlavního města provincie Mezopotámie v Osmanské říši, a dalších území.

Když osmanští Turkové vstoupili v říjnu 1914 do války, expediční vojsko vyslané z Britské Indie začalo postupovat ze své předsunuté základny u ústí Satt-al-Arabu, iráckého přístupového bodu do Perského zálivu. Ropné základny v Ábádánu byly obsazeny 7. listopadu 1914. Město Basra, které leží 20 mil od pobřeží na řece Eufrat, bylo po přemožení odhodlanější opozice obsazeno 22. listopadu.

Turecký odpor byl slabší, než se očekávalo, a Britové začali uvažovat o rozšíření své moci nad Mezopotámií. První útočné operace v roce 1915 byly úspěšné - podařilo se vyhnat Turky z Ahvázu směrem na východ a dostat perská ropná pole pod britskou kontrolu. V březnu 1915 se dvě pěchotní divize a jedna obrněná brigáda začaly přesouvat na sever po řekách Tigridu a Eufratu směrem k městu Kút.

Přímým cílem bylo zajistit britské postavení rozšířením moci nad celou Dolní Mezopotámii, ačkoli za konečnou výhru se vždy považoval Bagdád. Dne 31. května 11 tisíc vojáků pod velením generála Charlese Townshenda obsadilo město Almara na řece Tigris, 100 mil severně. Vojáci připluli flotilou místních lodí známou jako ,,Townshendova regata," neboť řeka byla jedinou vhodnou severní cestou. Obdobného pokroku bylo dosaženo na Eufratu, kde menší jednotka chránila Townshendovo křídlo. Po měsíci tvrdých bojů v letním parnu byla v červenci 1915 dobyta Násiríja.