British Chancellor of the Exchequer George Osborne Wiktor Dabkowski/ZumaPress

Co Británii nezabije, to ji posílí?

LONDÝN – Ekonomický historik Niall Ferguson mi připomíná zesnulého oxfordského historika A. J. P. Taylora. Ačkoliv Taylor tvrdil, že se ve svých historických pojednáních snaží sdělovat pravdu, byl pro dobrou věc ochoten pootočit fakta. Také Ferguson je báječný historik – ale když přeřadí na politickou rychlost, bývá naprosto bezskrupulózní.

Fergusonovou „dobrou věcí“ je americký neokonzervatismus kombinovaný s nemilosrdnou averzí vůči Keynesovi a keynesiánům. Jeho zatím poslední obhajoba fiskálních úsporných opatření přišla bezprostředně po nedávných volbách ve Velké Británii, když v listu Financial Times napsal, že „labouristé by měli ze své porážky vinit Keynese“.

Fergusonovy argumenty se podobají argumentům brutálního tyrana, jenž ospravedlňuje své metody tvrzením, že oběť ještě žije. Když Ferguson oroduje za britského ministra financí George Osbornea, poukazuje na skutečnost, že britská ekonomika vzrostla loni o 2,6% („nejlepší výsledek ze všech ekonomik skupiny G-7“), avšak opomíjí škody, které Osborne cestou k tomuto zotavení na ekonomice napáchal.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/P7345kI/cs;