British Chancellor of the Exchequer George Osborne Wiktor Dabkowski/ZumaPress

Co Británii nezabije, to ji posílí?

LONDÝN – Ekonomický historik Niall Ferguson mi připomíná zesnulého oxfordského historika A. J. P. Taylora. Ačkoliv Taylor tvrdil, že se ve svých historických pojednáních snaží sdělovat pravdu, byl pro dobrou věc ochoten pootočit fakta. Také Ferguson je báječný historik – ale když přeřadí na politickou rychlost, bývá naprosto bezskrupulózní.

Fergusonovou „dobrou věcí“ je americký neokonzervatismus kombinovaný s nemilosrdnou averzí vůči Keynesovi a keynesiánům. Jeho zatím poslední obhajoba fiskálních úsporných opatření přišla bezprostředně po nedávných volbách ve Velké Británii, když v listu Financial Times napsal, že „labouristé by měli ze své porážky vinit Keynese“.

Fergusonovy argumenty se podobají argumentům brutálního tyrana, jenž ospravedlňuje své metody tvrzením, že oběť ještě žije. Když Ferguson oroduje za britského ministra financí George Osbornea, poukazuje na skutečnost, že britská ekonomika vzrostla loni o 2,6% („nejlepší výsledek ze všech ekonomik skupiny G-7“), avšak opomíjí škody, které Osborne cestou k tomuto zotavení na ekonomice napáchal.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/P7345kI/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.