CAMBRIDGE – Velká Británie vstoupila do dnešní Evropské unie v roce 1973. Letos 23. června uspořádá referendum, zda má z unie vystoupit. Měla by to udělat?
Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že oba tábory jsou zhruba stejně početné. Premiér David Cameron tvrdí, že ústupky, které získal od britských partnerů v EU, by měly rozptýlit obavy voličů ze ztráty suverenity ve prospěch Bruselu a z přílivu zahraničních pracovníků z východní Evropy. Cameronova Konzervativní strana i jeho kabinet jsou však hluboce rozpolcení a populistický starosta Londýna Boris Johnson se připojil ke stoupencům britského odchodu.
Otázka nákladů a přínosů britského členství v EU rozděluje také britský tisk. Řada masových periodik podporuje „brexit“, zatímco finanční tisk je pro pokračující členství. Například týdeník Economist poukazuje na skutečnost, že přibližně 45% britského exportu jde do ostatních zemí EU a že jednání o obchodní dohodě by se po případném brexitu pravděpodobně odehrávala v mrazivé atmosféře.
CAMBRIDGE – Velká Británie vstoupila do dnešní Evropské unie v roce 1973. Letos 23. června uspořádá referendum, zda má z unie vystoupit. Měla by to udělat?
Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že oba tábory jsou zhruba stejně početné. Premiér David Cameron tvrdí, že ústupky, které získal od britských partnerů v EU, by měly rozptýlit obavy voličů ze ztráty suverenity ve prospěch Bruselu a z přílivu zahraničních pracovníků z východní Evropy. Cameronova Konzervativní strana i jeho kabinet jsou však hluboce rozpolcení a populistický starosta Londýna Boris Johnson se připojil ke stoupencům britského odchodu.
Otázka nákladů a přínosů britského členství v EU rozděluje také britský tisk. Řada masových periodik podporuje „brexit“, zatímco finanční tisk je pro pokračující členství. Například týdeník Economist poukazuje na skutečnost, že přibližně 45% britského exportu jde do ostatních zemí EU a že jednání o obchodní dohodě by se po případném brexitu pravděpodobně odehrávala v mrazivé atmosféře.