Brexit a budoucnost Evropy

NEW YORK – Británie, mám za to, měla nejlepší ze všech možných dohod s Evropskou unií: byla členem společného trhu, aniž přináležela k euru, a zajistila si řadu výjimek z unijních pravidel. Přesto to britským voličům nestačilo a neodradilo je to od hlasování pro odchod. Proč?

Odpověď lze najít v průzkumech veřejného mínění během měsíců před referendem o „brexitu“. Evropská migrační krize a debata o brexitu se vzájemně přiživovaly. Kampaň za odchod z EU zneužívala zhoršující se uprchlické situace – symbolizované děsivými záběry tisíců uchazečů o azyl soustředěných v Calais a zoufale odhodlaných použít všechny prostředky k průniku do Británie – s cílem podněcovat strach z „neřízeného“ přistěhovalectví z ostatních členských států EU. Evropské orgány přitom odkládaly důležitá rozhodnutí v oblasti uprchlické politiky, aby se vyvarovaly negativním vlivům na hlasování v britském referendu, čímž výjevy chaosu, třeba právě v Calais, prodlužovaly.

Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové otevřít dveře své země uprchlíkům dokořán bylo inspirativním gestem, ale nebylo důkladně promyšlené, protože přehlédlo faktor přitažlivosti. Nenadálý příliv žadatelů o azyl narušil každodenní životy lidí napříč EU.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/QYkaL2C/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.