10

Vzestup démotické demokracie v Evropě

LONDÝN – Šok z britského rozhodnutí vystoupit z Evropské unie zatím zcela nepominul. Vedoucí evropští představitelé se však musí připravit na to, co ještě přijde. Brexit by totiž mohl být jen prvotním záchvěvem, jenž v příštích letech vyvolá v Evropě cunami referend.

V celé Evropě působí 47 protestních stran, které stavějí politiku na hlavu. Získávají kontrolu nad politickou agendou a utvářejí ji podle svých zájmů – a ještě přitom přebírají moc. V jedné třetině členských států EU jsou tyto strany součástí koaličních vlád a jejich úspěch vede strany hlavního proudu k tomu, aby přejímaly některé jejich postoje.

Kořeny těchto stran jsou sice velmi odlišné, ale jednu věc mají společnou: všechny se snaží obrátit vzhůru nohama zahraničněpolitický konsensus, který několik desetiletí definoval Evropu. Jsou euroskeptické, zavrhují NATO, chtějí uzavřít hranice a zastavit volný obchod. Mění tvář politiky, neboť nahrazují tradiční boj levice a pravice střety, které vrhají proti sobě jejich vlastní vzteklý nativismus a kosmopolitismus elit, jimiž opovrhují.

Oblíbenou zbraní těchto stran je referendum, v němž mohou získat podporu obyvatel pro svá zamilovaná témata. Podle Evropské rady pro zahraniční vztahy je momentálně požadováno 32 referend v 18 zemích napříč EU. Některá uskupení, například Dánská lidová strana, chtějí následovat příkladu Velké Británie a uspořádat hlasování o členství v EU. Jiné si přejí vystoupit z eurozóny, zablokovat Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) se Spojenými státy nebo omezit mobilitu pracovních sil.