city of london John Keeble/Getty Images

Firemní stránka brexitu

LONDÝN – Téměř před rokem si Britové odhlasovali – poměrem 52% ku 48% – odchod z Evropské unie. Mnozí lidé očekávali, že tento výsledek silně rozkolísá ekonomiku. Ta se však zatím ukazuje jako odolná, ačkoliv v předvečer narychlo vypsaných parlamentních voleb, které proběhnou tento týden, existují náznaky, že si vyšší inflace přece jen vybírá daň na spotřebitelích a některých firmách. Otázka zní, zda ekonomika odolá současnému rozvodovému řízení.

Bezprostředně po hlasování o brexitu pomohl rychlý zásah Bank of England uklidnit finanční trhy a zachovat úvěrové toky. Na rozdíl od globální finanční krize v roce 2008 se úvěrové náklady většině firem a rodin ve Velké Británii nezvýšily; pokud nějaká změna nastala, pak spíše směrem dolů. A britští spotřebitelé po celou dobu dělali to, co dělají nejlépe: utráceli peníze v kamenných prodejnách a na internetu. Výdaje domácností podpořily loni celkový růst téměř dvěma procentními body.

Velkou změnou na finančních trzích byl a je prudký pokles hodnoty britské libry. Slabší devizový kurz zvýšil konkurenceschopnost exportérů se sídlem v Británii. Dubnový průzkum trendů v průmyslu zpracovaný Konfederací britského průmyslu (jejímž jsem hlavní ekonomkou) ukázal nejsilnější růst exportních zakázek ve výrobním sektoru od roku 2011. Tato mince má však i svůj rub: britští výrobci čelí kvůli stoupajícím cenám dovozu nejvyššímu růstu průměrných jednotkových nákladů od roku 2011.

https://prosyn.org/bizK72rcs