city of london John Keeble/Getty Images

Firemní stránka brexitu

LONDÝN – Téměř před rokem si Britové odhlasovali – poměrem 52% ku 48% – odchod z Evropské unie. Mnozí lidé očekávali, že tento výsledek silně rozkolísá ekonomiku. Ta se však zatím ukazuje jako odolná, ačkoliv v předvečer narychlo vypsaných parlamentních voleb, které proběhnou tento týden, existují náznaky, že si vyšší inflace přece jen vybírá daň na spotřebitelích a některých firmách. Otázka zní, zda ekonomika odolá současnému rozvodovému řízení.

Bezprostředně po hlasování o brexitu pomohl rychlý zásah Bank of England uklidnit finanční trhy a zachovat úvěrové toky. Na rozdíl od globální finanční krize v roce 2008 se úvěrové náklady většině firem a rodin ve Velké Británii nezvýšily; pokud nějaká změna nastala, pak spíše směrem dolů. A britští spotřebitelé po celou dobu dělali to, co dělají nejlépe: utráceli peníze v kamenných prodejnách a na internetu. Výdaje domácností podpořily loni celkový růst téměř dvěma procentními body.

Velkou změnou na finančních trzích byl a je prudký pokles hodnoty britské libry. Slabší devizový kurz zvýšil konkurenceschopnost exportérů se sídlem v Británii. Dubnový průzkum trendů v průmyslu zpracovaný Konfederací britského průmyslu (jejímž jsem hlavní ekonomkou) ukázal nejsilnější růst exportních zakázek ve výrobním sektoru od roku 2011. Tato mince má však i svůj rub: britští výrobci čelí kvůli stoupajícím cenám dovozu nejvyššímu růstu průměrných jednotkových nákladů od roku 2011.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/bizK72r/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.