Ukazuje se, že francouzsko-německá osa je noční můrou evropské jednoty. Během jediného měsíce se Německu Gerharda Schrödera a Francii Jacquese Chiraka podařilo nejprve zničit Pakt stability EU a ohrozit Evropskou měnovou unii tím, že žádali - a získali - zvláštní status pro francouzské a německé fiskální deficity. V Bruselu pak tato osa rozdrtila naděje na schválení nové evropské ústavy, když prosazovala pravidlo takzvané ,,dvojí většiny", které by vážně oslabilo hlasovací práva středně velkých a menších zemí oproti rozsahu dohodnutému před třemi lety v Nice.
Další porážky si evropská integrace nemůže dovolit. Důvěra byla zdecimována. Zúčastněné strany kypí vztekem. Malé a střední země EU se cítí podvedeny. Budou se tyto státy i nadále obětovat pro společné evropské dobro, když jim velké země znovu a znovu říkají, aby se v autobuse posadily až dozadu a byly vděčné, že se mohou svézt? Nastal čas udělat si v úsilí o evropskou integraci přestávku - už proto, aby se tak zabránilo úplné a nenapravitelné roztržce ve vztazích mezi státy, které se mají sjednocovat.
Zejména Němci potřebují čas, aby se zamysleli nad moudrostí své současné násilnické taktiky. Gerhard Schröder vede Německo katastrofálním způsobem. Německý ,,nový nacionalismus" skončí pláčem pro tuto zemi i pro Evropu. Copak už dnešní Němci zapomněli, že europeanismus není pro Německou nejlepší alternativou, nýbrž alternativou jedinou?
Ukazuje se, že francouzsko-německá osa je noční můrou evropské jednoty. Během jediného měsíce se Německu Gerharda Schrödera a Francii Jacquese Chiraka podařilo nejprve zničit Pakt stability EU a ohrozit Evropskou měnovou unii tím, že žádali - a získali - zvláštní status pro francouzské a německé fiskální deficity. V Bruselu pak tato osa rozdrtila naděje na schválení nové evropské ústavy, když prosazovala pravidlo takzvané ,,dvojí většiny", které by vážně oslabilo hlasovací práva středně velkých a menších zemí oproti rozsahu dohodnutému před třemi lety v Nice.
Další porážky si evropská integrace nemůže dovolit. Důvěra byla zdecimována. Zúčastněné strany kypí vztekem. Malé a střední země EU se cítí podvedeny. Budou se tyto státy i nadále obětovat pro společné evropské dobro, když jim velké země znovu a znovu říkají, aby se v autobuse posadily až dozadu a byly vděčné, že se mohou svézt? Nastal čas udělat si v úsilí o evropskou integraci přestávku - už proto, aby se tak zabránilo úplné a nenapravitelné roztržce ve vztazích mezi státy, které se mají sjednocovat.
Zejména Němci potřebují čas, aby se zamysleli nad moudrostí své současné násilnické taktiky. Gerhard Schröder vede Německo katastrofálním způsobem. Německý ,,nový nacionalismus" skončí pláčem pro tuto zemi i pro Evropu. Copak už dnešní Němci zapomněli, že europeanismus není pro Německou nejlepší alternativou, nýbrž alternativou jedinou?