0

Zhoubná pomoc pro Brazílii

Mezinárodní měnový fond (MMF) přišel minulý týden s větším záchranným balíčkem pro Brazílii, než světové finanční trhy čekaly. Cílem bylo zmírnit obavy o budoucnost Brazílie. Zatím se ale nic takového nestalo.

Po počátečním zotavení se brazilské úrokové sazby ustálily na úrovni, která je neslučitelná s dlouhodobou platební schopností. Její "referenční" obligace typu C v této chvíli vynášejí v dolarech kolem 22 procent. Dluh Brazílie se rovná 60 procentům HDP, z nichž 35 procent je splatných do jednoho roku. MMF po Brazílii chce, aby vykázala "primární přebytek" (tj. kdy se úrok státního dluhu nezapočítává do rozpočtových kalkulací) ve výši 3,75 procent rozpočtu. To ale samozřejmě nedokáže zastavit další zhoršování poměru mezi dluhem a HDP země, zvlášť když vysoké úrokové sazby ženou Brazílii do recese.

Fakt, že tento balíček nepřinesl žádnou skutečnou pomoc, svědčí o tom, že s mezinárodním finančním systémem je cosi v nepořádku. Problémy Brazílie nelze svést na to, že Brazílie udělala něco špatně; všechna odpovědnost padá plně na mezinárodní finanční instituce. Je sice pravda, že si Brazílie zanedlouho zvolí nového prezidenta, který se globálním finančním trhům nemusí zamlouvat, ale mají-li mezinárodní finanční trhy přednost před demokratickou volbou, musí chyba být v systému.

MMF, ovlivněn tržním fundamentalismem, nepřináší všem svým členům dostatečný prospěch. Tzv. washingtonský konsensus, který v posledních letech přijaly za svůj MMF i Světová banka, spoléhá na to, že finanční trhy se dokáží napravovat samy. Důvěra v tuto vlastnost trhů však nebyla a není na místě.