0

Odliv mozků je prospěšný

Společnosti, jež přijímají vědce a další odborníky, kteří odcházejí ze svých rodných zemí, získávají ohromnou výhodu. Průkopničtí a podnikaví francouzští hugenoti významně přispěli k rozmachu průmyslové revoluce v Británii. Americké univerzity měly velký prospěch z německých židovských utečenců prchajících před Adolfem Hitlerem. Dnešní Silicon Valley by nebylo tím, čím je, bez svých vynikajících čínských a indických podnikatelů.

Ve švýcarském Federálním technologickém institutu v Curychu (ETH) je nejvíc nositelů Nobelovy ceny ze všech institucí na světě. To nepochybně plyne i z toho, že 35% učitelského sboru pochází z ciziny. Od Córdoby před tisíciletím po dnešní Kalifornii jsou intelektuálně nejpodnětnějšími místy křižovatky nadaných lidí z různých kultur.

Společnosti, jež nedokáží přitahovat mozky, stagnují. Vezměme za příklad Japonsko. Japonská homogenita pomohla vytvořit hospodářský nacionalismus, který byl po několik dekád motorem země. Dnes ale většina japonských univerzit, výzkumných ústavů a laboratoří, koncepčních agentur a elitních publikací trpí ztrátou života kvůli ,,sňatkům v rodině." Současná japonská strnulost je zčásti důsledkem zemdlelosti, jež jako rodové zatížení pronikla do duševního života země.

Ale neožebračuje tenhle proces země, z nichž mozky odcházejí? To není jisté. Spanělsko kupříkladu přihlíželo odlivu svých talentů pět století, obzvláště pak po vítězství fašismu ve španělské občanské válce. Když Franco zemřel v roce 1975, směřování země vůbec nebylo jasné, jak dokládá pokus o převrat z února 1981.