Odliv mozků je prospěšný

Společnosti, jež přijímají vědce a další odborníky, kteří odcházejí ze svých rodných zemí, získávají ohromnou výhodu. Průkopničtí a podnikaví francouzští hugenoti významně přispěli k rozmachu průmyslové revoluce v Británii. Americké univerzity měly velký prospěch z německých židovských utečenců prchajících před Adolfem Hitlerem. Dnešní Silicon Valley by nebylo tím, čím je, bez svých vynikajících čínských a indických podnikatelů.

Ve švýcarském Federálním technologickém institutu v Curychu (ETH) je nejvíc nositelů Nobelovy ceny ze všech institucí na světě. To nepochybně plyne i z toho, že 35% učitelského sboru pochází z ciziny. Od Córdoby před tisíciletím po dnešní Kalifornii jsou intelektuálně nejpodnětnějšími místy křižovatky nadaných lidí z různých kultur.

Společnosti, jež nedokáží přitahovat mozky, stagnují. Vezměme za příklad Japonsko. Japonská homogenita pomohla vytvořit hospodářský nacionalismus, který byl po několik dekád motorem země. Dnes ale většina japonských univerzit, výzkumných ústavů a laboratoří, koncepčních agentur a elitních publikací trpí ztrátou života kvůli ,,sňatkům v rodině." Současná japonská strnulost je zčásti důsledkem zemdlelosti, jež jako rodové zatížení pronikla do duševního života země.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/pOD1yfM/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.