Japonský problém jménem Obama

TOKIO – Když japonský premiér Šinzó Abe minulý měsíc navštívil kontroverzní tokijskou svatyni Jasukuni, čínští představitelé předvídatelně odsoudili jeho rozhodnutí uctít ty, kdož stáli za „útočnou válkou proti Číně“. Abe tím ovšem také vyslal signál hlavnímu japonskému spojenci a obránci, Spojeným státům. Tváří v tvář zdráhavosti amerického prezidenta Baracka Obamy zarazit čínské předvádění svalů a územní ambice v Asii – promítající se do nedávné roztržky Japonska s USA nad novým čínským identifikačním pásmem protivzdušné obrany (ADIZ) – byl čím dál zoufalejší Abe nucen dát oběma zemím najevo, že zdrženlivost nemůže být jednostranná.

Zahrnutím 14 válečných zločinců třídy A, kteří byli po druhé světové válce popraveni, se svatyně Jasukuni stala pro Čínu a Jižní Koreu výrazným symbolem japonského předválečného militarismu a Abe se její návštěvě dlouho vyhýbal – i během svého předchozího působení v premiérské funkci. Mohl si takový postoj nejspíš zachovat, kdyby Čína nevyhlásila zmíněné ADIZ, které se stalo neblahým novým precedentem, jelikož si uzurpuje mezinárodní vzdušný prostor nad Východočínským mořem, včetně oblastí, jež Čína neovládá. (Abe podle všeho neuvažoval o možnosti, že by jeho pouť do Jasukuni mohla nakonec Číně pomoci tím, že prohloubí jihokorejský antagonismus vůči Japonsku.)

Obamova administrativa naléhala, aby Abe návštěvou Jasukuni nejitřil regionální pnutí – viceprezident Joe Biden tuto žádost zopakoval při nedávné zastávce v Tokiu na cestě do Pekingu. Bidenova cesta ve skutečnosti prohloubila japonské bezpečnostní obavy, neboť zdůraznila úsilí Ameriky držet své vztahy ve východní Asii v rovnováze, i když to znamená smířit se s rozpínavou Čínou jako strategickým protějškem spojeneckého Japonska.

https://prosyn.org/hxITtXfcs