13

Mezinárodní právní neřád

NOVÉ DILLÍ – Na povrchu se zdá, že skutečnost, že Čína nedávno vyhlásila identifikační pásmo protivzdušné obrany (ADIZ) sahající nad území, jež neovládá, nemá nic společného s tím, že v USA byla zadržena a po vysvlečení podrobena tělesné prohlídce indická diplomatka působící v New Yorku, a to kvůli údajnému finančnímu odírání hospodyně, již si s sebou přivezla z Indie. V jádře jsou ale obě epizody výstižnou ukázkou unilateralistického přístupu obou zemí k mezinárodnímu právu.

Mocné státy už dlouho halasně propagují spravedlivý globální řád založený na jasných normách jako nezbytný základ mezinárodního míru a bezpečnosti. Existuje však dlouhá historie toho, jak přední mocnosti mezinárodním právem pohrdají a zároveň jej využívají proti jiným státům. Společnost národů selhala, jelikož nedokázala takové chování trestat ani mu bránit. Prvořadými příklady unilateralistického přístupu k mezinárodním vztahům jsou dnes Spojené státy a Čína, třebaže deklarují podporu posilování globálních norem a institucí.

Vezměme si USA, které se odmítly připojit ke klíčovým mezinárodním úmluvám – například v roce 1982 k Úmluvě OSN o mořském právu (UNCLOS), v roce 1997 k Úmluvě OSN o právu využívání mezinárodních vodních toků pro neplavební účely (která dosud nenabyla účinnosti) a v roce 1998 ke Statutu Mezinárodního trestního soudu. Unilateralismus vskutku zůstává leitmotivem zahraniční politiky USA, což se promítá i do jejich mezinárodních zásahů, ať už v oblasti kybernetické války či špehování, útoků bezpilotních letounů nebo snah vyvolat změnu režimu.

Narůstající geopolitická váha Číny současně vede k předvádění svalů a prosazování územních nároků v Asii, které ignorují mezinárodní normy. Čína zavrhla některé z úmluv, k nimž se USA odmítly připojit, včetně Statutu Mezinárodního trestního soudu a Úmluvy OSN o právu využívání mezinárodních vodních toků pro neplavební účely (první právní normy zavádějící pravidla pro sdílené zdroje nadnárodních řek, jezer a zvodní).