DILLÍ – Japonský císař Akihito a císařovna Mičiko se vydávají na vzácnou zahraniční cestu, v jejímž rámci zahájí 30. listopadu návštěvu indických měst Dillí a Čennaj. Týdenní návštěva císařského páru se pravděpodobně stane určujícím okamžikem v indicko-japonských vztazích, který upevní těsnější hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi těmito čelními asijskými demokraciemi v době, kdy obě usilují o pluralitní a stabilní uspořádání v Asii.
Návštěva japonského císaře – s výjimkou korunovace nebo oslavy nějakého královského výročí – tradičně znamená obrat v bilaterálním vztahu. Na základě poválečné japonské ústavy, kterou koncipovaly USA, je sice císař pouhým „symbolem státu“, ale díky japonské úctě k císařské dynastii – Japonsko je nejstarší nepřerušovanou dědičnou monarchií, jejíž kořeny lze vystopovat do roku 660 před Kristem – si udržuje značný vliv. Císařovy zahraniční cesty mají i nadále hluboce politický ráz a udávají tón – ne-li přímo agendu – japonské zahraniční politiky.
Vezměme si například Akihitovu návštěvu Číny v roce 1992 – první podobnou návštěvu japonského císaře v této zemi. Vláda čínského vůdce Teng Siao-pchinga – vděčná za zdráhavost Japonska udržovat represivní sankce po masakru na náměstí Tchien-an-men a dychtivě toužící po mezinárodním uznání, nemluvě o japonském kapitálu a komerčních technologiích – adresovala císaři sedm pozvání během dvou let.
DILLÍ – Japonský císař Akihito a císařovna Mičiko se vydávají na vzácnou zahraniční cestu, v jejímž rámci zahájí 30. listopadu návštěvu indických měst Dillí a Čennaj. Týdenní návštěva císařského páru se pravděpodobně stane určujícím okamžikem v indicko-japonských vztazích, který upevní těsnější hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi těmito čelními asijskými demokraciemi v době, kdy obě usilují o pluralitní a stabilní uspořádání v Asii.
Návštěva japonského císaře – s výjimkou korunovace nebo oslavy nějakého královského výročí – tradičně znamená obrat v bilaterálním vztahu. Na základě poválečné japonské ústavy, kterou koncipovaly USA, je sice císař pouhým „symbolem státu“, ale díky japonské úctě k císařské dynastii – Japonsko je nejstarší nepřerušovanou dědičnou monarchií, jejíž kořeny lze vystopovat do roku 660 před Kristem – si udržuje značný vliv. Císařovy zahraniční cesty mají i nadále hluboce politický ráz a udávají tón – ne-li přímo agendu – japonské zahraniční politiky.
Vezměme si například Akihitovu návštěvu Číny v roce 1992 – první podobnou návštěvu japonského císaře v této zemi. Vláda čínského vůdce Teng Siao-pchinga – vděčná za zdráhavost Japonska udržovat represivní sankce po masakru na náměstí Tchien-an-men a dychtivě toužící po mezinárodním uznání, nemluvě o japonském kapitálu a komerčních technologiích – adresovala císaři sedm pozvání během dvou let.