0

Riskantní sázka na dolar

S prodlužováním doby, během níž hodnota dolaru nezaznamenává ostrý pokles a tržní síly nezačínají zmenšovat schodek amerického běžného účtu platební bilance – který může letos docela klidně dosáhnout jednoho bilionu dolarů –, se vynořují dvě diametrálně odlišné reakce. Většina mezinárodních finančních ekonomů se stále více děsí možného vypuknutí velké mezinárodní finanční krize. Obávají se, že potenciální rozsah takové krize je čím dál širší.

Jiní – zejména správci finančních aktiv – jsou stále více přesvědčeni, že ekonomové toho moc nevědí a i to, co vědí, nemá pro obchodníky, jako jsou oni, žádný užitek. Spatřují jen pramálo důvodů věřit, že současné hodnoty aktiv a obchodní toky nejsou udržitelné.

Tito lidé (nebo někteří z nich) koneckonců argumentují tím, že reálný HDP Spojených států roste o 400 miliard dolarů ročně, přičemž asi 270 miliard připadá na práci a 130 miliard na kapitál. I po uplatnění odpisů je přitom oněch 130 miliard ročního příjmu navíc kapitalizováno v majetkové hodnotě asi 1,5 bilionu dolarů, takže ani bilionový schodek běžného účtu není drtivě velký. My Američané můžeme odprodat dvě třetiny přírůstku svého bohatství za účelem financování dovozu a stále na tom letos budeme o 500 miliard dolarů lépe než loni.

Úrok z jednoho bilionu dolarů, který si Američané ročně vypůjčí od zbytku světa, navíc činí asi 50 miliard – tedy pouhou osminu ročního hospodářského růstu –, zatímco obchodní deficit je financován z růstu hodnoty kapitálu. Co je tedy neudržitelné? Proč nemůže schodek běžného účtu USA zůstat neomezeně dlouho na úrovni roku 2006?